Metoděj Renza, medik česko-finské školy a bývalý mládežnický hráč Dukly, pomáhá v Keni

06.11.2018 / Tomáš Lysý

Již neodmyslitelně patří do realizačního štábu Mezinárodní česko-finské hokejové školy, kterou si bez něj lze jen těžko představit. Student 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Metoděj Renza se během letošního léta dostal do povědomí nejen sportovních médií tím, že spolu trenéry Karlem Nekvasilem a Viktorem Ujčíkem zachránil život juniorskému hráči Dukly, jenž zkolaboval při tréninku. Sympatický budoucí lékař, který hrával za Jihlavu do staršího dorostu, nyní předává své zkušenosti a zdravotní péči s týmem studentů a lékařů v daleké Africe – konkrétně v Keni. „Je to pro nás velká škola, nemáme zde nic jako CT, složitější laboratorní testy či další sofistikované přístrojové vybavení. Improvizujeme. Pacienti přijíždějí v noci, v lepším případě přivádíme na svět malé keňské děti,“ popisuje svojí misi čtyřiadvacetiletý budoucí lékař.
Foto: Martin Kolář

Metoděj Renza je již několik let neodmyslitelnou součástí Mezinárodní česko-finské hokejové školy. Když mají třináctiletí hokejisté nebo další lidé z kempu nějaký úraz, v lepším případě pouze bolístku, odřeninu či lehčí zdravotní obtíže, vždy si ví rady. Bývalý mládežnický hokejista Dukly je držitelem zvláštního ocenění Rady města Jihlavy za záchranu supermarketu v roce 2013. O pět let později, při letošní Mezinárodní česko-finské hokejové škole, měl hlavní podíl na záchraně dalšího lidského života. Při tréninku juniorů se zastavilo srdce jednomu z jihlavských hráčů, jehož zachránil svou perfektní prací nejen Metoděj, ale i trenéři Karel Nekvasil a Viktor Ujčík. Za svůj čin dostali pamětní cenu od Dukly - více zde.

Metoděj, kterému spousta lidí neřekne jinak než „Táda“, měl už tehdy o své nejbližší budoucnosti jasno. Po krátké dovolené a podstoupené operaci se dne 13. října vydal spolu s dalšími čtyřmi studenty a dvěma lékaři do daleké Keni na Misi Itibo. „Poskytovat péči v zemi, jako je rovníková Keňa, v oblasti kmene Kisii, kde operujeme, je specifické. A to především dostupností zdravotní péče, která je mnohdy desítky kilometrů daleko, což zde obvykle znamená hodiny jízdy na motocyklu,“ popisuje z daleké Keni a vyjmenovává další rozdíly: „Nemáme zde nic jako CT, složitější laboratorní testy či další sofistikované přístrojové vybavení.“

Tým lékařů a mediků ADRA nemocnice Itibo vyráží na další cestou za pacienty. Foto: Martin Kolář
Metoděj Renza (vlevo) s kolegou pomáhá s urgentním transportem do nemocnice v Nyamiře. Foto: Martin Kolář

Můžete téměř zapomenout na nějaké dlouhé poznávání krásné africké přírody, jak je známo třeba z přírodopisných filmů nebo National Geographic. Lékaři, medici a studenti lékařské fakulty volna moc nemají. „Společně s místními třemi zdravotníky poskytuje naše zdravotnické zařízení péči více než devíti tisícům pacientů za rok. Největší rozdíl oproti evropské medicíně je vděk místních lidí,“ porovnává „Táda“ a vzápětí upřesňuje, v čem: „I když jim pouze převážete ránu, předepíšete léky, tak Vám podají ruku, usmějí se a jsou nesmírně vděční.“ Nasazení a připravenost musí být prakticky pořád. „Čas pro nás plyne jinak. Je to měsíc práce, kdy není žádná větší pauza. Pacienti přijíždějí v noci, v lepším případě přivádíte na svět malé keňské děti,“ poznamenává Metoděj Renza.


Ošetřování keňských pacientů probíhá dnem i nocí. Foto: Martin Kolář

A co si sympatický student medicíny z pobytu v daleké Africe, která je od Jihlavy vzdálená téměř 9 tisíc kilometrů cesty autem, doposud odnesl za poznatky? „Je to pro nás velká škola. Musíme se naučit rozhodovat s omezenými možnostmi a nutností improvizace. Místní nás mají mnoho co naučit a my se snažíme předat naopak naše znalosti jim,“ uzavírá Metoděj Renza.

Itibo SDA health centre, Nyamira, Keňa. Foto: Martin Kolář