Podcast s Jiřím Fronkem! Útočník Dukly povídá o zahraničních angažmá či o spokojenosti v Dukle

„Rozhovor s Jirkou byl zábavný i hodně poučný. Díky Fronkyho výřečnosti a hlavně upřímnost jsme se dostali k hodně ožehavým tématům. Ale Jirka nikdy neuhnul a všechno řekl na plnou “hubu“ tak, jak to bylo, čehož si opravdu cením,“ řekl šéf podcastu První liga taky liga Adam Kodet.

Jiří Fronk mluvil nejprve o sociálních sítích, poté o podpoře fanoušků nebo o změně trenérů během rozehrané sezony, která jihlavský kádr loni v druhé polovině října potkala. „Jak jsme hráli na konci sezony s Porubou, tak prostě bylo vidět, že věci už máme naučené, ale všechno to chce čas. Změna trenéra uprostřed sezony není nikdy příjemná. Nejlepší je, aby tým měl od začátku sezony stejného trenéra a aby se prostě dařilo. Trenéři navíc dostali tým, který si sami neskládali. Mančaft byl nějak poskládaný a oni s ním museli pracovat. Z jejich pohledu to byla také těžká situace,“ pověděl druhý nejlepší střelec Dukly uplynulého ročníku.

V téměř hodinovém povídání mluvil také o různých provokatérech na ledě. „Když mě někdo provokuje, snažím se pak dát soupeři gól a tím se mu vysměju. Někdy nebo většinou to nevyjde. Umím se vynervovat a pak se to snažím vrátit u mantinelu, ale radši se směju, když dám gól. Tak snad se budu smát co nejvíce. Třeba toho “týpka“ vidím na ledě a za vstřelený gól se mu pak začnu smát,“ povídal se smíchem naladěný „Fronky“, jenž se ohlížel také za zahraničními angažmá.

Rodák z Loun totiž hrál v zámořské juniorské USHL za Cedar Rapids a další dvě sezony se pokoušel na farmě v Manitobě probojovat do hlavního týmu Winnipegu Jets. Vyzkoušel si ale i druhou farmu ECHL v klubu Tulsa Oilers. „Hokejově by mi ECHL ani nevadila. Hokej je tam pořád rychlý s mladými hráči, takže hokej je na dobré úrovni. Vadilo mi spíše, že když jdeš na farmu, tak si musíš sám sehnat bydlení nebo platit auto. Byl jsem ve Winnipegu, kde jsem platil dost vysoký nájem. Měl jsem tam auto na splátky. A najednou tě pošlou to Tulsy, která je šest hodin odtud. Najednou platíš věci ve Winnipegu, teď ti ještě spadne plat, protože jsi až ve druhé farmě, máš půlku věcí tam, půlku tady, nikde nejsi doma a v ECHL nevíš, jestli tě pošlou zpět za dva dny nebo tam budeš do konce sezony. A když tam budeš do konce sezony, tak stejně ve Winnipegu platíš byt a auto, kterým nejezdíš,“ ohlížel se Jiří Fronk, ale ještě horší pro něj bylo ubytování. „V Tulse byl takový lokál s více baráky pro hráče. Když jsem tam přišel, tak jsem myslel, že hodím “šavli“ hned na kraji. Nejsem nijak rozmazlený, ale prostě… Přišel jsem do bytu, na zemi ležela matrace na spaní, z umyvadla lezli švábi, za postelí byly rozházené prášky a pilulky, vedle toho použitý kondom. Nekecám, do dneška ty fotky snad někde mám. Snažil jsem se tam uklidit, ale po pěti dnech mi naskákala vyrážka, osypal jsem se z toho a řešil jsem s agentem odchod,“ vzpomíná „Fronky“ s tím, že třeba v každém týmu to může být jiné a liga ECHL mu vůbec nevadila.

Jihlavský útočník poté hrál v Mladé Boleslavi, následně se domluvil na působení v Českých Budějovicích a další sezonu hrál v Německu, přičemž na jejím konci si vyzkoušel angažmá v druhé italské lize ve Fiemme. „Je to lyžařské středisko, kam jezdí hrozně moc Čechů. Potkal jsem tam lidi i z mých rodných Loun. A hokejově? Jen já a trenér jsme byli placení, zbytek týmu hrál hokej pro radost. Navíc se tam hraje na tři lajny a když byly přesilovky a oslabení, tak jsem na ně šel. Dojezdy na zápasy byly nejdále hodinu a půl. Hlavně tam ale byli super lidi. Ale nebyla to profesionální soutěž a člověk by to nemohl hrát furt,“ ohlédl se Jiří Fronk i za angažmá v Itálii.

Nyní, jak se zdá, se po delším čase usadil. V Dukle načíná druhou sezonu a jak sám říká, je zde spokojený. „Momentálně jsem si sedl jak s vedením, tak s trenéry, s týmem, s kluky. To je pro mě hlavní. Duklu hodnotím určitě kladně. Jsem tady po dlouhý době šťastný. Užívám si hokej, prostředí. Jsem spokojený s lidmi kolem sebe. S týmem, s vedením, s marketingem. Určitě beru angažmá v Dukle pozitivně. Nevidím v tom nic negativního a asi mě nenapadá ani jediná věc, kterou bych momentálně změnil. Snad jen extraligu. Není mi už dvacet a kdybych měl v Jihlavě skončit kariéru, tak jí tady skončím spokojený. Není to nic, za co by se měl člověk stydět nebo říct: tady prostě hrát dál nechci. Samozřejmě kdybych kariéru končil v extraligové Jihlavě, tak bych byl nejspokojenější,“ uzavřel upřímný rozhovor Jiří Fronk.

Sdílejte článek