JD maskot Dukly

Jsem Ježek JD (čti džej dý) maskot HC Dukla Jihlava

Jsem ježek s nejúžasnějším poslání v ježčích dejináách – maskot nejlepšího hokejového klubu v dějinách této země. Jsou mi asi dva roky a nahradil jsem poněkud prací strhaného rysa (to není řečnický obrat, on byl fakt doslova strhanej, či roztrhanej). Doufám, že vydržím déle jak on a doprovodím Duklu, tam kam patří - na výsluní českého hokeje.

Osobně si myslím, že jako Ježek jsem na správném místě. K Jihlavě konec konců jako živočišný druh patříme a to dokonce podstatně déle než hokej. A proč JD? Protože nejlepší je „Jihlavské Dukla“, zkráceně JD! Možná namítnete, proč ne DJ – Dukla Jihlava, ale copak jste někdo slyšel ježka zpívat? A taky – já na diskotéky jako DJ „dýd žej“ nechci, já se cítí nejlépe na Horáckém zimním stadionu.

Nocuju tam ve VIPu. Je tam teplo, útulno, chodí tam i hezký holky. Ale nejlépe mi je, když kotel spustí chorál, kluci vlítnou na led a buší do soupeře. To je fakt NEJ! Pokud vás bavím, nebo se vám (holky) líbím, můžete mě sledovat i na facebooku – mám tam profil „JD maskot Dukly“.

Živí mě góly co dáme, vaše skandování, radost velkých a malých fans a dovádění s vámi. A ještě něco – snad vás nepřekvapí, že v mých žilách koluje krev v barvách bordó a žluté.

Maskotův deník

Maskotův deník, díl dvanáctý: Náplast na bolestivý výprask

Čau lidi, ten hokejový kolotoč se teď tak rozjel, že mi jde z toho hlava kolem. Už skoro ani nestíhám sledovat každodenní cvrkot u nás na zimáku. I když ono je to vlastně jedno, stejně sem pořád chodí jedni a ti samí jedinci. A jak to tak bývá, některých si skoro nevšimnete, ačkoliv za povšimnutí stojí, zatímco jiné nemůžete minout, protože jsou hluční až běda.

Maskotův deník, díl jedenáctý: A máme tu třetí výhru v řadě

Ahoj – nazdar. Tak přesně takhle mě kdysi zdravil jeden člověk. Mimochodem tehdy byl také spojený s hokejem v Jihlavě, ale to už je pryč. I když on ještě dodával: Co potřebuješ? No tak já bych se dnes potřeboval zase s někým podělit o svoje zážitky z posledního domácího zápasu.

Maskotův deník, díl desátý: Pořádný pocitový galimatyáš

Ahoj vespolek, řeknu vám rovnou, že zápas s Porubou mi dal pořádně zabrat. Tolik emocí se ve mně nemísilo už pořádně dlouho! Jako první se dostavilo očekávání, jak asi bude tým šlapat pod vedením nově složené trenérské trojice. No a pak následovala radost, po ní rozčarování a stud, a nakonec se dostavilo i příjemné překvapení.

Maskotův deník, díl devátý: Jak je důležité míti Bakuse

Čau lidičky, tak jsme se dočkali, co? Konečně se nám zase podařilo vydolovat z ledu tři body. Ale nic jednoduchého to nebylo. Ono taky, když se proti sobě postaví dva týmy, kterým to zrovna moc nešlape, nedají se čekat žádné zázraky.

Maskotův deník, díl osmý: Bojovnost za cenu hlasivek

Čau lidi, tak jsem zase tady se svým amatérským pohledem na domácí hokejová vystoupení naší Dukly Jihlava. Teď jsme měli docela dost nabitý víkend, co říkáte? Nevím jak vy, ale já bych podobně hustý program bral třeba každý týden. Hokej prostě můžu.

Maskotův deník, díl sedmý: Modrobílé peklo na zemi

Ahoj, zdravím. Tak za sebou máme dlouho očekávaný zápas s Kometou Brno. To byl mazec, co? Jak jste si určitě všimli, píšu s jednodenním zpožděním. Důvod je prostý, musel jsem se nejprve vzpamatovat, vychladnout. Už jen kvůli tomu, že mi moje rysí babička vždycky kladla na srdce: Pořádně si rozmysli, co chceš vlastně říct, protože slova jednou vyřčená už zpátky nevtáhneš ani párem volů. A že bych věděl hned o několika.

Maskotův deník, díl šestý: Dobrá zpráva, šplháme nahoru

Nazdar lidi. Řeknu vám, že se ten prvoligový kolotoč v posledních dnech ale pořádně roztočil. A jak tak koukám, jsme pořád výš a výš. Skoro se bojím, aby se nám z té výšky nezatočila hlava. Ale protože jsem v jádru optimista, strach se mě nikdy nedrží moc dlouho.

Maskotův deník, díl pátý: Vítězná jízda pokračuje

Čau lidi, tak máme na kontě další body. Paráda, začínám si myslet, že je to určitě díky mně. No ne, vážně. Byl jsem tady loni? Nebyl. A jen co přijdu, tak se klukům daří. Prostě při vší skromnosti musím říct, že mám na tom momentálním čtvrtém místě svůj rysí podíl.

Maskotův deník, díl čtvrtý: Tak takhle už raději ne

Zdravím všechny hokejové fanoušky, neboť předpokládám, že jiní sem na stránky Dukly Jihlava asi nechodí. No kdyby přece, tak čus i vám. Ostatně to, co jsem včera viděl na Horáckém zimním stadionu, hokej stejně moc nepřipomínalo. Nevím jak vy, ale já se hned několikrát během zápasu ocitl na hranici mezi bdělým stavem a spánkem.

Maskotův deník, díl třetí: Medvědi nic neukázali

Čau lidi, máme za sebou další domácí zápas, což pro mě znamená jediné - zase si s vámi můžu chvilku pokecat. Nevěřili byste, jaká je to občas nuda bavit se sám se sebou. Už ani těm svým vtipům se nesměju tak jak dřív. Naštěstí na stadionu dost často potkávám jedince, kteří jsou k smíchu sami o sobě, takže zase tak hrozné to není.

Další stránky
<<1234>>