Karlovy Vary potřetí za sebou v baráži, nyní v pozici prvoligového týmu. Vrátí se do KV Areny bitvy o západ Čech?

28.03.2018 / Tomáš Kalas

V našem seriálu představení barážových soupeřů se dostává slovo na nejvzdálenější tým, od Horáckého zimního stadionu ke KV Areně urazí oba autobusy s hráči přímo 261 km, o 31 více, než do Litvínova. Řeč tak nemůže být o nikom jiném, než o HC Energii Karlovy Vary. Klub, který byl ještě osm let zpátky pojem mezi českými týmy, zažil hubená léta, která vyvrcholila dvěma prolínacími soutěžemi za sebou, z nichž ta druhá vyústila v sestup do WSM Ligy. Tam ale Západočeši suverénně kralovali a relativně v klidu si došli pro vstupenku do baráže, tentokrát ale v jiné pozici. Vrátí se tak po roce o patro níže Energetici zpět mezi elitu?

Zajímavost: Josef Kořenář a jeho letošní zkušenost s Varany

Zajímavý náboj budou mít vzájemná utkání pro Josefa Kořenáře. Ten totiž ještě v dresu Benátek nad Jizerou, kam byl odeslán vedením Dukly na hostování, čelil dvakrát ofenzivní síle Varů. V obou případech šel do utkání jako střídající, v zářijovém 5. kole střídal Aleše Stezku v 33. minutě za stavu 6:0 pro Energii (konečný výsledek 8:1), o třináct kol později, na den výročí vzniku Československa, střídal Stezku dříve, zahajoval druhou třetinu za stavu 0:3 (konečný výsledek 8:2). Ve většině případů nicméně za inkasované góly nemohl, poměrně velký počet jich padl po přesných střelách, či kombinacích.

Josef Kořenář o zápasech proti Karlovým Varům

Autor videa: Tomáš Lysý

Historie: Z krajského přeboru na samotný vrchol a pak pád...

První zmínka o klubu vzešla roku 1932, kdy parta nadšenců založila hokejový oddíl, nazvaný SK Slavia Karlovy Vary. Tehdejší němečtí obyvatelé se však nedali a na druhé straně řeky Ohře si založili oddíl Sparta. Oba břehy se tak často utkávaly mezi sebou. Jak tyto zápasy vypadaly, si asi můžete domyslet. S druhou světovou válkou ale hokej upadl a nebýt studenta obchodní akademie Václava Šinágla, ke kterému se později připojili Arnošt Náprstek a Josef Šafránek, hokej ve Varech by zřejmě zanikl. V roce 1948 byla v Karlových Varech zkompletována výstavba nového stadionu na Tržnici (dnes prostory dolního vlakového nádraží) a krátce poté, v sezoně 1951, se karlovarští hokejisté poprvé dostali do československé extraligy, kde hráli následujících pět let. Vlivem několika špatných náhod spadl klub po sezoně 1978/1979 do krajského přeboru, kam se dostal i v letech 1986-1989. Nejen díky velice špatné situaci s ledovými plochami ve městě nechybělo mnoho, aby hokej v Karlových Varech, podobně jako během druhé světové války, zanikl úplně. Například kluziště v Dolní Kamenné, vybudováno v roce 1975, mělo být pouze tréninkovou plochou k plnohodnotnému stadionu. Jenže na ten i přes mnoho slibů nikdy nedošlo. Původně tréninková plocha tak byla zastřešena a několikrát renovována. U fanoušků si ale právě stařičký stadion získal velkou oblibu kvůli fantastické atmosféře uvnitř.

Velkou změnu znamenala sametová revoluce a navazující ročník 1989/1990, kdy si karlovarský hokej zajistil postup z krajského přeboru do druhé ligy. Zde zůstali Varští do sezony 1994/1995, ovšem již o rok dříve, kdy se stal sponzorem hokeje výrobce legendárního bylinného likéru Becherovka, který měl jeden čas v oblibě i současný prezident, nebyli k postupu do první ligy příliš daleko. Bodem obratu pro klub se stal ročník 1996/1997. Karlovy Vary předvedly v baráži s Opavou heroický výkon, když prohrávaly již 0:3 na zápasy, ale dokázaly si vynutit rozhodující sedmý zápas. Tehdejší Becherovka ho sice prohrála 3:4, přesto se do extraligy po 42 letech dostala. 6. června 1997 oznámilo vedení klubu odkup práv na extraligu od Olomouce, která měla delší dobu finanční problémy a v mnoha kruzích byl odkup brán jako hotová věc dlouho dopředu.

Po sezoně 2001/2002 ale přišly problémy, když Becherovka opustila místo generálního sponzora a nastalo tak rychlé hledání jiných firem. Do čela společnosti se nakonec postavila Sokolovská uhelná, zároveň proběhl „rebranding“ klubu a v platnost vstoupil současný název HC Energie Karlovy Vary.

Vrcholem klubové historie byla dvě extraligová finále za sebou v sezonách 2007/2008 a 2008/2009. První finále Energie prohrála, když se jí podařilo v šestém domácím zápase odvrátit mečbol Slavie Praha, ovšem sešívaní v sedmém zápase před 17.123 tisíci diváky, což byla tehdy rekordní návštěva extraligy, brali titul. O rok později již Varští nezaváhali. Stejného soupeře skolili v sérii 4:2 na zápasy, když v posledním, šestém utkání doma otáčeli z nepříznivého stavu 0:3 na konečných 4:3. 12. dubna 2009 tak před vyprodanou Plechárnou (4450 diváků!) slavili Karlovarští první extraligový titul i s jihlavskými odchovanci Lukášem Sáblíkem a Markem Melenovským. Současně s oslavami přišlo i emotivní loučení se stadionem v Dolní Kamenné, někteří fanoušci mají dodnes nějakou hmotnou vzpomínku ze stadionu, který odešel ze scény v tom nejlepším světle.

V další sezoně se klub přestěhoval do moderní KV Areny, ale od té doby na extraligové úspěchy padá prach. Pouze v ročníku 2010/2011 se opakoval vyřazovací souboj se Slavií, nicméně jenom v rámci předkola play-off, které Pražané vyhráli 3:2 na zápasy. Jinak bojovala Energie pětkrát ve skupině o udržení, resp. vyhnutí se baráži. Do toho se navíc musela vypořádat s odchodem dlouholetého partnera Sokolovské uhelné. Dvě sezony zpět se extraligovou příslušnost udržet podařilo, loňskou již ne a paradoxně výhra v prodloužení v 11. kole baráže na Vysočině trochu zpečetila extraligový osud Varů.

Čerpáno z: webových stránek hokejkv.cz

Zatím první a poslední titul získaly Karlovy Vary v roce 2009, kdy oplatily Slavii finálovou porážku z předešlé sezony. Oslavy premiérového titulu byly obrovské, o čemž by mohl určitě s chutí povídat Marek Melenovský s Lukášem Sáblíkem. Foto: Kateřina Bogliová

Letošní sezona: Suverénní průlet a pokus o návrat mezi elitu

Již od začátku sezony byly Vary pasovány na jasného favorita play-off WSM Ligy a od začátku slova expertů potvrzovaly. Z deseti úvodních utkání prohrály pouze dvě, nejprve v pekle jménem vsetínský Lapač 2:3 po prodloužení, následně v 7. kole na ledě Přerova 0:1. Samozřejmě se ale vyskytovaly i menší zádrhely, mezi 24. - 29. kolem vyhráli hráči z lázní pouze dvě utkání. I přesto si drželi Varští mírný náskok na budějovický Motor, který navýšili ve vzájemném utkání 50. kola, když na svém ledě právě porazili Motor 4:1. Zároveň tak započala i série jedenácti zápasů bez prohry, včetně play-off. Jako první soupeř se postavili Energii pastýři z Vsetína. Mnozí nečekali tak hladký průběh série, zvláště při dvojzápasu na Lapači, zvláště když Vsetín v základní části porazil svého soka třikrát. Nicméně stav série 0:4 byl pro nadšené Valachy možná až moc krutý, o to horší bylo ale celkové skóre 21:3 pro Energetiky. I semifinále bylo jasnou záležitostí, Slavia kladla odpor pouze v lichých zápasech, v tom prvním vstala z mrtvých a obrátila ze stavu 2:0 na 2:3, nakonec prohrála 4:3 v prodloužení. V třetím zápase, na svém ledě, ale vedla od 19. minuty. Západočeši ale dokázali obrátit utkání za „12 sekund šedesát“ a to zřejmě zlomilo celou sérii. V posledním klání braly Vary výhru 3:0 a postoupily tak do baráže. Stihly v ní odehrát jeden zápas, ve kterém podlehly nedalekému Litvínovu 1:3. O nadvládě Varů ve WSM Lize svědčí i nejmenší počet obdržených gólů, pouhých 84.

Kde Vary hrají?: KV Arena, kapacita 6.000 míst (5675 k sezení)
Webové stránky: www.hokejkv.cz
Trenéři a Realizační tým
Soupiska A-týmu

Tabulka WSM Ligy 2017-2018

Více na: Tabulky - hokej.cz
Zdroj článku: oficiální stránky karlovarského hokeje