Jihlavský stadion ovládly smutek, vztek a eufórie

27.03.2005 / Eva Streichsbierová

Dukla Jihlava opouští hokejovou extraligu, v nejvyšší soutěži jí střídají České Budějovice. Jihočeši v sobotu zvítězili na ledě Horáckého zimního stadionu 4:2, celou sérii pro sebe získali poměrem 4:1, a po roce slaví návrat mezi hokejovou elitu. Naopak v Jihlavě tentokrát zavládl smutek.

Zatímco loni vyhrávali vimperští trubači k postupu do extraligy Dukle Jihlava, letos zamířili do kabiny Českých Budějovic. Jihočeši se za rozhodujícím čtvrtým vítězstvím vydali v 16. minutě, kdy jihlavského gólmana Edgarse Masalskise překonal ve dvojnásobné přesilovce Radek Martínek.

Po druhé části svítil na ukazateli skóre stav 1:3, a přestože Dukla v posledním dějství snížila na rozdíl jediné branky, vyrovnat se jí nepodařilo. Naopak při závěrečné hře bez brankáře inkasovala počtvrté a prohrála 2:4. „Pravdou je, že máme dlouhodobě problémy s produktivitou. Naši hráči jsou bojovní, naši hráči chtějí dávat branky, ale přeci jenom ta šikovnost některým chybí. Ve vypjatých situacích se to potom projeví,“ smutně krčil rameny jihlavský kouč Kamil Konečný. „Chtěl bych ale říct, že stejně jako v těch předchozích zápasech daly České Budějovice první dvě branky v přesilovkách a to podle mě rozhodně není fér.“
Na rozhodčí se opět zlobil také nejzkušenější hráč Dukly Ladislav Lubina. „Já se řídím heslem, že hlavou zeď neprorazíš a to je typický obraz téhle baráže. Myslím si, že pro budoucnost českého hokeje by se měl zavést přímý sestup a postup. Pak by se takováhle šaškárna vůbec nemusela hrát. Pro mě a pro celé mužstvo, které teď sedí zklamaně v kabině, to byla jenom ztráta času,“ nebral si servítky osmatřicetiletý útočník. „Když budu úplně konkrétní, tak zopakuji to co už jsem jednou řekl, vše se odvíjelo podle předem připraveného scénáře!“

Na českobudějovické straně se zatím mohutně slavilo. Zřejmě nejspokojenějším hráčem sobotního večera byl útočník Luboš Rob. Loni odcházel z jihlavského ledu smutný a se svěšenou hlavou, letos prožíval se svým týmem euforii. „Moc jsme si přál, abychom v baráži zase narazili na Duklu, abychom jí ten loňský sestup oplatili. Tohle vítězství beru jako velkou satisfakci, teď jsem neuvěřitelně šťastný.“
Široký úsměv ve tváři měl po utkání také jeden z šesti hokejistů, kteří přijeli pomoci Českým Budějovicím ze zámořské NHL, obránce Stanislav Neckář. Před rokem zažil tento devětadvacetiletý bek boje o Stanleyův pohár, letos víceméně pravidelně nastupoval v české první lize. „Abych pravdu řekl, tak některé ty zápasy v první lize třeba proti Chomutovu, nebo teď tady v závěru, byly hodně napínavé a to se dost podobá soubojům ze Stanley cupu. Já si myslím, že je to úplně jedno kde se hraje, hlavní je, že do toho šli všichni na maximum a ono se to vyplatilo,“ radoval se českobudějovický zadák, vzápětí už se ale omluvil, šel si totiž vychutnat vítězný doutník.