Moje specialita je střílet z první, směje se dvoumetrový zadák dorostu Lukáš Číhal

21.10.2020 / Tomáš Lysý

V dorostenecké soutěži není mnoho hráčů, kteří by se na Lukáše Číhala dívali z výšky. Ve většině případů je to naopak, protože jihlavský obránce je se svými 198 centimetry nepřehlédnutelný. A nyní vyniká i svými výkony! V osmi zápasech zapsal tři branky a přidal dalších deset asistencí, navíc má nejlepší +/- z celého týmu (+14). „Cílem týmu je dostat se do play-off a vyhrát titul. Kvůli tomu makáme,“ říká šestnáctiletý obránce, jehož specialitou jsou střely z první od modré, a který v rozhovoru oceňuje rady trenéra a bývalého vynikajícího zadáka Mariána Moravy.

Jak již bylo několikrát řečeno, vstup do nové extraligové sezony se dorostencům povedl na jedničku. Sedm výher v řadě, pouze jedna porážka a post nejlepšího týmu dorostu v České republice. „S kluky jsme si dali jasný cíl: dostat se do play-off a pokud možno i výše. A zatím se nám to daří,“ myslí si Lukáš Číhal i on má názor na to, proč jediný zápas s porážkou byl hned úvodní domácí duel proti Pardubicím. „Podcenili jsme první třetinu a ta proti Dynamu rozhodla. Po tomto utkání se v týmu akorát změnilo nasazení a chuť do hry. Řekli jsme si, že žádné podceňování už nebude,“ sděluje důrazně jihlavský zadák.

Z osmi probíhajících zápasů dokázal Lukáš najít jeden duel, na který vzpomíná zatím nejlépe. Ať už výkonem celého týmu nebo pohledným hokejem jako takovým. „Byl to asi zápas na Spartě. Přijeli jsme tam a bylo na nás vidět, že chceme vyhrát. Makali jsme od prvního do posledního střídání a nedali jsme soupeři žádnou šanci. Navíc nám tam napadaly góly a všechno dopadlo tak, jak jsme chtěli,“ povídá hokejista, který se na tehdejším vítězství 8:1 podílel jednou brankou – na 3:0.

Častý pohled letošní sezony dorostu – hráč radující se z gólu. V tomto případě právě Lukáš Číhal. Foto: Nela Dittrichová

Ačkoliv je Lukáš Číhal obráncem, má po osmi zápasech průměr více jak jeden a půl bodů na zápas, když tři branky vstřelil a na dalších deset nahrál. To je samozřejmě dáno i velkou gólovou potencí týmu, vždyť Dukla nastřílela svým soupeřům již 58 branek a má průměr přes sedm vstřelených gólů na zápas. „S třinácti body jsem moc spokojený, ale myslím si, že jsem v některých zápasech – jako teď v Táboře, mohl udělat více bodů. Ale nevadí, spokojený jsem. Nejen ohledně sebe, ale i v rámci celého týmu, který mi v tom pomohl,“ vyzdvihuje roli a platnost všech hráčů dorostu.

Pokud se podíváme na účast na ledě, je na tom šestnáctiletý zadák vůbec nejlépe z celého týmu. Nabíral totiž již 14 plusových bodů. Nabízí se tak otázka, zda spoluhráči Lukášovi více důvěřují a když je na ledě, tak cítí, že se tým může dostat do šance a dát branku. „Důvěřujeme si všichni navzájem, takže kluci samozřejmě mohou důvěřovat i mně. Vždycky, když můžu, tak se snažím pomoct tím, že si o mě nahrají a padají nám z toho branky,“ nepovyšuje „Čigos“ svojí roli nad celý tým.

Lukáš Číhal plní v týmu roli zástupce kapitána. Foto: Nela Dittrichová

Branky jihlavských dorostenců třeba padnou i po tom, co brankář soupeře například střelu z první vyrazí a někdo z číhajících útočníků puk doklepne do sítě. A právě tvrdá rána z první je specialitou Lukáše Číhala. V dorosteneckých soutěžích nejsou „bomby z první od modré“ až tak častým jevem, ale jihlavský obránce má na tuto činnost vhodné parametry. Ač mu v lednu 2021 bude teprve sedmnáct let, měří 198 centimetrů a váží 89 kilogramů! „Dalo by se říct, že je moje specialita střílet z první,“ směje se vysoký bek. „Používám k tomu svojí výšku, sílu a když dostanu dobrou nahrávku od spoluhráče, která sedne a letí, tak střílím. Snažím se neustále zlepšovat,“ hlásí cílevědomě.

Do jihlavského klubu se Lukáš vrátil po roční pauze, sezonu 2019/2020 totiž někdejší účastník Mezinárodní česko-finské hokejové školy strávil v Havlíčkově Brodě. „V Jihlavě jsem se loni nedostal do osmi obránců. Dohodli jsme se proto v Havlíčkově Brodě, kde mi pan Adam s panem Hartem dali šanci. Hodnotím to velmi pozitivně, protože jsem hrál v druhé obranné dvojici. Makali jsme jako tým, chtěli jsme vyhrávat a párkrát se to povedlo,“ usmívá se produktivní zadák a slovíčko „párkrát“ třeba upřesnit. Brodští dorostenci totiž v silné skupině proklouzli mezi první šestku tabulky zajišťující play-off a hlavně zápasy s lepšími týmy v A-nadstavbě. Loňský tým Bruslařů za sebou nechal třeba i Jihlavu nebo České Budějovice. Nyní je ale rád, že je zpátky v Jihlavě. „V Dukle je oproti Brodu lepší zázemí a komfort,“ porovnává oba týmy.

Se svými dvěma metry odvede Lukáš Číhal řadu práce i v předbrankovém prostoru. Foto: Nela Dittrichová

Trenérské duo dorostu pro tuto sezonu obstarává bývalý vynikající útočník a dvojnásobný extraligový mistr Marek Melenovský s dlouholetým obráncem Dukly Marianem Moravou, jenž v červenožlutém dresu odehrál téměř čtyři stovky zápasů. Je tak mnoho rad, které nyní svým svěřencům může předávat. „Pan Morava mě trénuje třetím rokem a učí nás střílet nahoru. Díky tomu jsem dal ty tři góly, co mám,“ prohodí s úsměvem Lukáš Číhal. „I tak mi dává spoustu rad, jak se zlepšovat a já se je snažím dodržovat. Snažím se je dělat na dvě stě procent a právě i tu střelu z voleje nebo švihem,“ doplňuje a na závěr rozhovoru prozrazuje smělý cíl pro tuto sezonu: „Cílem je dostat se do play-off a vyhrát titul. To je cíl našeho týmu a kvůli tomu makáme. A byl bych moc rád, kdyby přišla šance zahrát si za juniorku.“ Tak ať se ti přání splní, Lukáši!

Lukáš Číhal (uprostřed bez helmy) slaví se svými spoluhráči divokou výhru 10:7 v Hradci Králové. Foto: Martin Voltr