Rozpis ledu
Živé vysílání
Když vás fanoušek Dukly potká na stadionu, často ani netuší, jak důležitou roli v klubu máte. Jak byste svou práci popsal někomu, kdo vás zná jen z tribuny?
V akademii máme kolem desítky trenérů a každý z nich má vlastní představu a pohled na hokej. Předat tento pohled je celoživotním trenérským posláním. Hráčů je však kolem stovky, každý je jiný a má vlastní názory a vhledy. Do tohoto Babylonu vstupuji já a pro nás nejsnadněji vstřebatelnou formou – audiovizuální – udávám jednotný jazyk pro předávání informací.
Co Vás osobně na roli videotrenéra a trenéra brankářů baví nejvíc?
To kvantum různých osobností, které se na procesu podílí, udává nekonečno možných řešení i problémů. Vezměte si například založení útoku. Dnes v hokeji potkáte zhruba deset nejběžnějších vzorců, které se neustále opakují – to by samo o sobě nebylo tak zajímavé. Realita je ale jiná.
Jak napadá soupeř? Kdo je z našeho týmu na ledě? Jaké máme výchozí postavení? Kde přesně je puk? Je hráč s kotoučem pravák, nebo levák? Je tu nespočet proměnných, které my jako videotrenéři musíme komplexně zanalyzovat a pokusit se z nich vytvořit efektivní a jednoduchý návyk hráče na ledě – a to v situaci, kdy má na rozhodnutí pouze zlomek času. Tahle králičí nora je hlubší a větší, čím dál se dostanete. To mě naplňuje a baví z celého srdce. Brankáři jsou v tomto vlastně velmi podobní.
Vzpomenete si na moment, kdy jste si řekl, že právě tahle cesta je ta pravá?
Vybavují se mi především mé stáže v Americe v sedmnácti letech, kde jsem denně trávil 8-9 hodin na ledě v roli privátního kouče. Ani jedna hodina mi energii nebrala – právě naopak. Po celkových čtyřech a půl měsících jsem byl tak nabitý, že jsem v tom jednoduše musel pokračovat.
Od začátku sezony působíte v Dukle Jihlava jako videotrenér akademie a trenér brankářů U17. Čím je pro vás práce v Dukle specifická?
Tyto dvě role nejde označit jako primární a sekundární. Specifické pro mě je, že dělám obě v plném vytížení. To často přináší určité limity, ale mám skvělé kolegy, kteří mi pomáhají a chápou tuto „schizofrenii“, když je toho zkrátka moc.
Jaký dojem na vás klub udělal hned na začátku spolupráce?
Že si umí poradit. V době mého nástupu nebylo jasné, kde a kdy budeme trénovat, kde budou šatny, posilovna nebo kde budeme sledovat video. Byla tu spousta nejistot, ale všichni v klubu dělali maximum – a to na mě zapůsobilo tím nejlepším možným způsobem.
Co podle vás dělá Duklu dobrým místem pro rozvoj mladých hráčů a trenérů?
Identita umět porazit každého tvrdou prací a nebojácnou mentalitou. Tuto mentalitu najdete v každé kategorii. Možná nemáme možnosti jako některé jiné akademie v Česku, ale dokážeme jim naplno konkurovat. To formuje hráče, kteří se nezaleknou ničeho a bojují až do konce.
Na co kladete při práci s mladými brankáři největší důraz – techniku, hlavu, nebo jejich celkový přístup?
Asi je to videotrenérská deformace, ale pro mě je nejdůležitější kontext a práce s informacemi. Pracuji s brankáři tak, aby si z neuvěřitelného množství informací dokázali vybrat to nejdůležitější. Já za ně puk nechytím, ale když je naučím, jak se v procesu učit, tak jednou možná chybu udělají sami – to je nevyhnutelné – ale dokážou se z ní sami poučit.
Jak mladí hráči reagují na práci s videem? Berou ji jako pomoc, nebo spíš jako výzvu?
Každý je jiný. Nevzpomenu si ale na jediného hráče, který by videorozbor odmítal. Všichni to bereme jako nedílnou součást moderního hokeje. Pokud chceme být úspěšní, musíme využívat vše, co nás k němu přiblíží.
Kolik času vlastně stojí za jedním „krátkým“ videem, které hráči vidí?
Vyhledávání, střih a editace správných klipů napříč databázemi a programy, které máme v Jihlavě k dispozici, zabere na jednu poradu zhruba hodinu a půl. Těchto porad absolvujete týdně pět až šest na jednu kategorii. Následně se porady předají trenérům, kteří si je ještě upraví podle sebe a prezentují hráčům.
V čem vidíte největší posun hokeje díky moderním technologiím?
„Statistika nuda je, má však cenné údaje…“ Statistiky, analýza a monitoring přinášejí to samé co v byznysu – efektivitu, rychlost, výkon a možnost zaměřit se na detaily. Díky tomu zůstává hokej relevantním sportem i v dnešní přehlcené a zrychlené době.
Již brzy na vás čeká druhá část rozhovoru s Davidem Sequensem! Tentokrát se rozpovídá nejen o reprezentaci, ale i jeho soukromém životě.
Sdílejte článek
