Rozpis ledu
Živé vysílání
Před startem sezony přišel do Jihlavy gólman Matěj Tuláček, ten se nakonec stal jedničkou juniorského celku. „Za důvěru jsem moc rád a chtěl bych za to obrovsky poděkovat vedení i trenérům z Dukly,“ říká. Oproti loňské sezoně se osmnáctiletý gólman s úspěšností zlepšil o více jak procento. Jak to vnímá? „Já jsem chtěl hlavně co nejvíc klukům pomoct vzadu, abychom měli co největší šance zápasy zvládnout, takže ty čísla ani nějak neřeším.“
Ačkoliv je zcela jasné, že z pohledu brankáře je každý zápas těžký něčím jiným, které z těch 40 utkání utkvělo Tuláčkovi v hlavě? „Tak já bych řekl, že každý zápas je těžký a v něčem jiný, ale kdybych měl vypíchnout, tak je to zápas v Mladé Boleslavi, kde jsme vyhráli 3:2.“ Mladý gólman si vyzkoušel také několik zápasů v druholigovém Žďáře nad Sázavou. „Rozdíl to je, už to není ten dětský hokej, který je rozlítaný, ale už se tam opravdu hraje hodně systém. Někteří hráči ve 2. lize jsou prostě geniální, například Martin Zatovič,“ komentuje rozdíl mezi juniorskou soutěží.
Tuto sezonu byl Tuláček v Jihlavě pouze na hostování. Ví už, jak to bude v následující sezoně? „Jestli je šance, to asi nechám na jiných. Lidé, co k tomu mají co říct, můj názor znají a zbytek je celkově asi otázka na někoho jiného.“ Dukla se po základní části dokázala dostat do nadstavby, kde na ní čekali nároční soupeři. „Myslím si, že ten hlavní rozdíl byl v nás. Už jsme si plnili více věcí, co po nás chtěli trenéři, takže bych řekl, že jsme udělali kus práce a v tom bych viděl největší rozdíl,“ říká o rozdílu mezi základní částí a nadstavbou.
V osmifinále narazila Dukla na Plzeň. Všechny zápasy byly opravdu extrémně vyrovnané, což se projevilo i na skóre. První dvě utkání skončila 1:2, následně na ledě Plzně 4:3 po nájezdech a 2:3. „Samozřejmě jsme měli na Plzeň video před play off, takže jsme věděli, jak hrají přesilovky a podobně. Celkově si myslím, že jako tým jsme na ně byli dobře naschytaní,“ komentuje osmifinále. A kdo je pro Matěje Tuláčka nejhorším soupeřem v juniorské extralize? „Dobrá otázka, samozřejmě mi v hlavě naskočil jeden tým, proti kterému se mi nehraje úplně nejlépe, ale to bych si asi chtěl nechat pro sebe,“ směje se juniorská jednička.
Dvojici gólmanů s Tuláčkem doplnil Patrik Bican, ten sice odchytal méně zápasů, ale několikrát předvedl neskutečné zákroky. „Myslím si, že jsme si celkově dost sedli a s Bícou máme super vztah. Jsem rád, že jsme se takhle celou sezónu podporovali a stali se z nás dobří kamarádi.“ To stejné ale platí i o stabilních výkonech Tuláčka. Dávali mu trenéři jeho formu nějak najevo? „Asi úplně najevo mi to nedávali, ale myslím si, že nepotřebuji, aby mi to někdo dával najevo. Chci prostě vždycky odevzdat maximální a co nejlepší výkon,“ hlásí.
Na statistikách se Tuláčkovo zlepšení projevilo. Jak to vnímá on sám a kdo tomu dopomohl? „Trenér brankářů pan Peschout je skvělý, jak na ledě, tak mimo něj, a myslím si, že mě posunul o velký kus dál, než když jsem přišel z Pardubic.“ Má gólman s úspěšností více než 91 % pocit, že se oproti dřívějším sezonám změnilo něco výraznějšího? „Ani nevím, co se změnilo. Jak říkám, každý zápas chci odevzdat maximum a tuhle sezonu mě to asi jen o trošku více trefovalo. Samozřejmě na tom má obrovskou zásluhu i právě pan Peschout, ze kterého jsem celou sezónu cítil, že mi věří. To byl možná taky jeden z důvodů, proč se mi dařilo více,“ chválí trenéra brankářů.
Po příchodu do nového týmu se musel Tuláček seznámit se spoluhráči. Je v týmu někdo, s kým si gólman rozumí více? „Myslím si, že mám dobrý vztah se všemi, jelikož kluci jsou tu skvělí, ale kdybych měl někoho vypíchnout, tak je to Erik Úlehla a Jirka Kupčo, jelikož se s nimi znám o trošku déle než s ostatními kluky,“ ukončuje rozhovor.
Sdílejte článek
