Stanovisko SPK LH k vyjádření APK LH a některých expertů v televizních diskusích

V první řadě je potřeba jasně říct, že se SPK LH snaží o společné jednání s APK LH již více než rok. Přes opakované výzvy však APK LH do dnešního dne nenavrhlo jediný konkrétní termín schůzky a současně deklarovalo, že se SPK LH jakožto sdružením všech klubů 1. ligy nehodlá jednat. To považujeme za zásadní problém a popření principu partnerského dialogu.

Stejně tak nás mrzí přístup části televizního prostředí, kde se opakovaně objevují experti kritizující 1. ligu, aniž by byl do diskuse přizván zástupce 1. ligy. Takový přístup nepřispívá k vyvážené debatě ani k hledání řešení.

Diskuse o podobě soutěží není o emocích, ale o respektování jasně formulované vůle hokejového hnutí. Kluby 1. ligy, 2. ligy i Výkonný výbor ČSLH se opakovaně shodly na podpoře přímého postupu a sestupu (viz usnesení z příslušných jednání). Tento princip považujeme za základ sportovní férovosti a dlouhodobé udržitelnosti.

Kluby 1. ligy se usnesly, že změna termínové listiny či formátu 1. ligy je aktuálně neřešitelná. Jakýkoliv zásah do struktury soutěže by měl přímý dopad na její sportovní i ekonomickou hodnotu. Pokud má mít 1. liga odpovídající úroveň – sportovní, diváckou i partnerskou – musí zachovat standardní formát, tedy plnohodnotné play-off.

Snížení počtu zápasů, zejména v play-off, by znamenalo pro kluby Maxa ligy zásadní finanční problém. Právě vyřazovací část soutěže generuje v mnoha případech vyšší příjmy než základní část a je klíčová pro ekonomickou stabilitu klubů.

Odmítáme také zjednodušené tvrzení, že řešením je „zajistit si lepší hráče“. V prostředí fakticky uzavřené soutěže, kterou baráž v současné podobě představuje, tato možnost získat hráče na úrovni první a druhé pětky extraligy reálně neexistuje. Vývoj posledních let taktéž ukazuje minimální úspěšnost prvoligových klubů v baráži, aktuálně za 5 let je to 20:1 na zápasy.

Argument, že prvoligové týmy nemají kvalitu pro extraligu, je zavádějící. Skladba kádru se vždy odvíjí od soutěže, kterou klub hraje. V momentě, kdy klub ví, že bude působit v extralize, okamžitě tomu přizpůsobuje své kroky – zejména v oblasti hráčského kádru. Je to standardní práce sportovního managementu, který po skončení sezony a případném vítězství v 1. lize aktivně buduje tým na extraligové úrovni.

Stejně tak odmítáme argument o nedostatečné ekonomické síle klubů 1. ligy. Řada klubů, které aspirují na postup, má dnes zázemí a finanční možnosti srovnatelné nebo dokonce lepší než některé extraligové kluby. Například letošní finalisti, HC Dukla Jihlava disponuje novou moderní arénou a silným vlastnickým zázemím. RI Okna Berani Zlín má dlouholetou extraligovou historii a stabilní podporu města. To jasně ukazuje, že připravenost na extraligu není otázkou soutěže, ale konkrétního klubu a že kluby v 1. lize mají sílu extraligu hrát, oproti některým týmům extraligy, které mají mnohdy své zázemí schválené na výjimku v soutěži.

Argument o posunutí termínové listiny tak, aby měl vítěz 1. ligy více času na odpočinek, nepovažujeme za řešení. Neodstraňuje zásadní rozdíl v kvalitě a podmínkách mezi soutěžemi a současně by znamenal začátek sezony v letních měsících, což by mělo negativní dopad na návštěvnost i příjmy klubů.

Za zcela absurdní považujeme i situaci, kdy by se 14 klubů 1. ligy mělo přizpůsobovat potřebám jednoho extraligového klubu. Nastavení soutěží musí vycházet z rovnováhy celého systému, nikoliv z jednostranných zájmů a neochoty podílet se na podpoře celého hokejového hnutí.

Dlouhodobé omezení prostupnosti soutěží nebo jejich faktické uzavření považujeme za neudržitelné. Takový model vede ke stagnaci, ztrátě motivace, odlivu partnerů i fanoušků a postupnému oslabování celé 1. ligy. Ve svém důsledku poškozuje český hokej jako celek ve prospěch úzké skupiny klubů.

Stejně tak je na místě zmínit, že například fotbal má systém přímého postupu a sestupu dlouhodobě funkčně nastavený. Není tedy zřejmé, proč by obdobný model nemohl fungovat i v hokeji. Tento princip je standardem napříč sportovním prostředím a jeho aplikace v českém hokeji by naopak přispěla k větší férovosti, motivaci i celkové atraktivitě soutěží.

SPK LH je připraveno jednat konstruktivně a hledat řešení, které bude respektovat sportovní princip, ekonomickou realitu i budoucnost českého hokeje. Zároveň však trváme na tom, že takové řešení musí vzniknout na základě otevřeného dialogu všech relevantních partnerů –nikoliv bez účasti těch, kterých se zásadně týká.

Sdílejte článek