Vojtěch Pekárek: Budeme bojovat o co nejlepší umístění

30.12.2006 / Dušan Majer

Generační obměna je proces, který nemine a ani nesmí minout žádné družstvo, pokud si chce zachovat důstojnou budoucnost. Základním stavebním kamenem jsou juniorské týmy, které zásobují A-týmy novými, nadějnými hráči. Letos do A-týmu nakoukl i Vojtěch Pekárek. A nejen, že nakoukl, on se nadlouho stal i jeho stabilním členem. Jaké jsou rozdíly mezi soutěží juniorů a A-týmu? Jak se probojoval ke svému prvnímu kanadskému bodu v seniorském týmu? A jaké události vlastně vděčí za to, že hraje ve vlajkové lodi jihlavské Dukly? To vše a ještě více si přečtete v tomto rozhovoru.

Vojtěch Pekárek, jeden z nejlepších juniorských obránců ve žlutočerveném dresu, očekával, že jeho hlavní role bude v juniorském týmu, který letos hraje nejvyšší českou juniorskou soutěž, která je odborníky považována za druhou nejprestižnější, hned po seniorské extralize. „Postoupili jsme do extraligy a mým cílem bylo a stále je podávat kvalitní a vyrovnané výkony, které by pomohly našemu týmu udržení v této soutěži,“ prozrazuje mladý obránce své cíle a dodává: „Chci podávat výkony, které budou ku prospěchu celého A-týmu a hlavně také v juniorce, ve které nás čeká ještě hodně práce potřebné k naší záchraně v extralize.“ V průběhu sezóny však shodou náhod byl v A-týmu nedostatek obránců a jako první obrátilo vedení svůj zrak do vlastních zásob – do juniorského týmu. „Začal jsem s A-týmem trénovat až v průběhu sezony, kdy Dukla měla potíže se zraněnými obránci. Tedy z pozvánky jsem byl i nebyl překvapený a zároveň vděčný a šťastný za možnost být v A-týmu,“ děkuje Pekárek. Každý mladý hráč má svou modlu, někoho ke komu vzhlíží, někoho, koho obdivuje. Nejlépe je, pokud je tímto objektem jeho spoluhráč. „Podle mého se nejvíce daří Marianu Moravovi.On je velká jistota směrem dozadu, dobrý u mantinelu i jeden na jednoho. Pro Duklu je velká posila“.

„Přechod z juniorského týmu do A-týmu jistě nebyl snadný… Skok z juniorky do A-týmu je určitě znát, hráči jsou chytřejší na puku, fyzicky zdatnější, hra se celkově velmi zrychluje,“ přidává svůj osobní poznatek. I přesto však dokázal do týmu zapadnout a dokonce si na své konto připsal první kanadský bod. „Hráli jsme proti Kadani, puk byl na naší modré čáře u pravého mantinelu. Byli jsme tam 4 hráči na malém prostoru, puk se odrazil od mantinelu na hokejku, zkusil jsem to dát na střed, kde stál Kani (Petr Kaňkovský – pozn. red.) sám, který pak perfektně zakončil. Bylo v tom i trochu štěstí ale to patří k hokeji,“ ví jihlavský talent.

Jihlavské „áčko“ mělo nepříjemnou sérii proher ze soupeřových stadionů. „Těžko říct proč se venku nedařilo, některé zápasy byly také velmi smolné,“ lituje Pekárek. Tým se však již z nejhoršího vymotal a nyní se v prvoligovém, pelotonu postupně drápe nahoru. „Vzhledem k tomu jaká byla situace na začátku sezony, si myslím, že současné umístění je dobré a doufám, že půjdeme ještě výš. Určitě se bude bojovat o nejlepší umístění a tedy dobré výchozí postavení do play-off, kde se budeme snažit dojít co nejdále.“. Doufejme tedy, že se mu jeho přání vyplní a že i on si splní cíle o kterých se zde zmiňoval.