Start do nové sezóny podle jihlavského scénaře nevyšel

10.09.2008 / Pavel Zeman

Bohužel, škoda. To byla nejčastěji skloňovaná slova hráčů HC Dukla Jihlava. Už potřetí v řadě nedokázali přetavit výhodu prvního zápasu sezóny na domácím kluzišti v kýžené vítězství. Po dvou porážkách od Ostravy se Dukle tentokrát postavilo do cesty Vrchlabí. Tedy mužstvo, jež poslalo Jihlavany v minulé sezóně na dovolenou.

A odplata se nekonala, přestože začátek zápasu vyšel borcům z Vysočiny více než skvěle. Už ve 20. vteřině otevřel skóre zápasu nahozením od modré čáry Daniel Hodek: „Tu střelu jsem viděl celou dobu. Jen jsem čekal, jestli po ní nějakej hráč nešáhne. Doufal jsem, že tam zapadne,“ popsal Hodek kuriózní branku.

Z extrarychlé branky nedělal jihlavský útočník žádné „čóromoro“: „Obecně mívám začátky sezón docela dobrý. Loni to taky bylo fajn, ale o to nejde. Radši kdybychom vyhráli 2:0 nebo 1:0,“ prohlásil nejstarší muž jihlavské squadry azury.

V 11. minutě se přesně trefil kapitán Jihlavy Bakus, stav utkání byl v tu chvíli 2:0 a modrobílí byli bezradní. Kdyby se v podobném tempu hrálo celých šedesát minut, výsledek by byl jednoznačný. „Mysleli jsme si, že to bude trošičku jinak. Vedli jsme dva nula, pak jsme dostali blbý góly v oslabení, což je asi postavilo na nohy. Je to škoda, myslím si, že víc vyložených šancí jsme měli my. Jak jsem už říkal, možná kdybychom začali venku, asi by ta nervozita nebyla taková. Hokej to nebyl špatnej. Bojovali jsme do konce, ale prohráli jsme. Škoda těch bodů,“ měl Hodek jasno.

Po čtyřech letech se jihlavským divákům znovu představil Jaroslav Mareš. Prostor měl dostávat především v přesilových hrách vedle zkušeného dua Bakus-Hodek. „Pro mě to byl první zápas této sezóny. Neodehrál jsem jedinej přátelák, takže jsem se necítil nějak stoprocentně. Potřebuju ještě potrénovat a doufám, že se to bude ještě zlepšovat,“ řekl Mareš.

Svou obnovenou premiéru mohl okořenit gólovým momentem. „Pro hráče to je těžký. Tím si nechci stěžovat, ale není to jednoduchý tam skočit jen na nějakou přesilovku nebo oslabení. Do šance jsem se tam dostal, jel jsem sám na bránu. Bohužel to dopadlo tak, jak to dopadlo a já netrefil ani bránu,“ kál se.

Za stavu 3:4 se domácím naskytla příležitost početní výhody. Vyrovnání měl po Marešově přihrávce na hokejce Petr Štrach, ale roli spasitele skromně odmítl. „Gólman překonanej, ale skončilo to na tyčce, k tomu není co dodat. Stačil kousek a vyrovnali jsme, bohužel se nepovedlo,“ uzavřel navrátilec.