Třetí místo se bude těžko obhajovat, ví Jiří Jungwirth

Třetí místo v extraligové skupině střed, 67 bodů z 36 zápasů, to je ještě lepší výsledek, než byla předsezónní očekávání, je to tak?
Každopádně. Letos to byla pro mladší dorost dobrá sezona. Já už jsem s těmito kluky pracoval vlastně od osmé třídy, navíc jsme sem ze Žďáru přivedli Martina Vítka a Davida Krejčíka plus jsme to doplnili o šikovné hráče ročníku devadesát pět a myslím si, že to mužstvo pracovalo dobře. Spousta lidí před sezonou říkala, že budeme hrát o záchranu, ale já jsem věřil, že to tak nebude, že budeme hrát střed tabulky. A nakonec to dokonce dopadlo, že jsme byli hodně nahoře. Hlavně ze začátku mužstvo pracovalo dobře, bojovalo v každém zápase. Jednu část sezony sice přišlo trochu uspokojení, ale v závěru sezony už jsme zase vyhráli několik utkání v řadě.

Čím si vysvětlujete právě ten výpadek? V lednu jste uhráli v šesti zápasech pouhých pět bodů.
Kluci se dívali víc po bodech, než po tom, jak hrajou. Chyběl tomu takový bojovný duch jako na začátku. Začalo to vlastně už v prosinci, kdy jsme už nehráli moc dobře, ale ještě se nám povedlo vyhrát několik zápasů se štěstím. Pak se to zlomilo a přestalo se dařit, kluci najednou nedrželi za jeden provaz, mužstvo nebojovalo. A tenhle tým byl založen právě na bojovnosti plus tam byly nějaké individuality. A ty pak přestaly bruslit, chtěly si jen nahnat body a nebylo to optimální ani v kabině. Kluci se rozdělili na skupinky, a to se projevilo i na ledě.

V lednu už s vámi navíc přestal hrát nejproduktivnější hráč týmu Tomáš Střecha, který odešel do staršího dorostu. Nebyl také jeho odchod příčinou špatných výsledků?
Naopak. Střecha byl trochu tvůrcem toho rozkladu. Byl první v kanadském bodování, tak začal hodně koukat na body, třeba vzal puk, objel s ním dvakrát celé hřiště, aniž by někomu nahrál a ani kluci už s ním pak nechtěli hrát. Dokud hrál naplno a pro kolektiv, tak byl vynikající, byl na ledě hodně vidět, bruslil, po jeho akcích padlo hodně gólů, kdy z toho těžil zejména Marek Lupač. Pak ale začal Střecha hrát na sebe a čekal, že to půjde samo, často ztrácel puky. U něj je velký problém v hlavě.

Je nějaký hráč, který by vás v průběhu sezony příjemně překvapil nebo naopak zklamal?
Ani bych neřekl. V téhle kategorii jsou ti hráči pořád ve fázi učení. Jestli je někdo lepší v patnácti, tak to nemusí platit v osmnácti. Znám výkonnost hráčů, takže jinak hodnotím hráče, který hraje relativně dobře, ale mohl by hrát ještě líp, a jinak hodnotím hráče, který hraje relativně hůře, ale snažil se na maximum. Konkrétně bych nikoho neřekl, důležité je, že letos v tom týmu bylo deset hráčů, kteří uměli dát gól.

I když jedno jméno přeci jen musím říct. Příjemně mě překvapil Honza Štěrba, který loni nehrál, protože měl těžké zranění s kolenem a vypadalo to, že je na odpis, že už se z toho nevzpamatuje, ale zvednul se, začal bruslit a byl minimálně v padesáti procentech zápasů velmi platný hráč. To bylo pro mě nejpříjemnější překvapení. Od těch ostatních jsem více méně očekával to, co pak hráli.

Gólmani se letos v brance poměrně dost střídali, bylo to od začátku plánované?
Do sezony jsme šli s tím, že bude jedničkou Krejčík, kvůli tomu jsem ho sem přivedl. Měl jsem ho ve výběrech Vysočiny, kde chytal velmi dobře. A na začátku byl v brance on, ale pak se zranil, a tak chytal pár zápasů Šlapáček. A když nastoupil tak nezklamal. Původně jsem ani neočekával, že odchytá tolik utkání, hodně se mu povedl třeba zápas v Boleslavi. Ale samozřejmě i Krejčík chytal dobře, i když nebyl tak výrazný jako ve výběrech. Ale kromě jednoho zápasu nemůžu říct, že by se mu nějaký nepovedl. O gólmany jsme mít strach nemuseli.

Jak se vám líbil systém letošní sezony, nebylo by lepší, kdyby se hrálo play-off? Z každé ze tří skupin takhle postupovali jen dva nejlepší na Mistrovství republiky.
Alespoň krátké play-off ve skupinách být mohlo, bylo by to zajímavější i pro kluky. Třicet šest zápasů pro tuhle kategorii je málo, chtělo by to aspoň padesát. Hrát třeba jeden týden dva zápasy, další jeden a takhle to střídat. Tady se spoustu týdnů hrálo jen jedno utkání, ale to je opravdu málo. Mohlo by se hrát třeba šestikolově. Nebo čtyřkolově a dát tam nějaké povinné turnaje, ti hráči to potřebují.

Po skončení sezony se v Jihlavě konal Memoriál Jaroslava Pitnera, kde jste s hráči ročníků 95 a 96, kteří budou tvořit příští rok mladší dorost, skončili v konkurenci dalších dvou týmů až poslední, přičemž jste s Libercem i s Karlovými Vary jednoznačně prohráli. To nejsou moc dobré vyhlídky před příští sezonou.
Je to tak, třetí místo se bude těžko obhajovat. Příští rok to bude spíše o záchraně, výkonnostní rozdíl mezi těmi lepšími a horšími je větší, než byl letos. Spousta hráčů má fyzické problémy, jsou hodně malí. Letos jsme měli mužstvo hodně narostlé, teď ti kluci, kteří přicházejí, jsou spíše drobnější, což se právě hodně projevilo na tom turnaji. Těžko se pak něco vymýšlí, když ten hráč nevyhraje souboj, nestačí bruslit, to je alfa a omega.

Ale pořád chybí nějakých pět měsíců do začátku sezony, spousta kluků může vyrůst, zesílit, což se v tomhle věku děje velmi často, že vyrostou i třeba během půl roku. V patnácti letech je pořád ještě čas, nemůžeme někoho hned odsoudit. To je přesně případ Štěrby, vypadalo to, že na to nemá, motal se tam, ale vytáhl se, zlepšil bruslení a najednou byl letos platný hráč. Ale každopádně to bude v příští sezoně těžší, bude to větší boj.

Zůstáváte tedy i pro nadcházející sezonu u mladšího dorostu?
Ano zůstávám. Letos jsem byl relativně úspěšný trenér, ale příští rok to bude pro mě podstatně větší výzva se s tím porvat. A jsem sám zvědavý, jak se to povede. Pokusíme se oslovit asi ještě nějaké kluky z okolí a uvidíme, jak to bude šlapat.

Máte už nějaké konkrétní hráče vyhlídnuté?
Mám zájem o nějaké kluky z našeho kraje, ale záleží na tom, jestli sem budou chtít a jestli budou jejich rodiče akceptovat, aby šli z domu. My jim tu můžeme nabídnout extraligu, ale jinak ty ekonomické podmínky nejsou samozřejmě tak dobré, jako například, když se vrátíme k tomu turnaji, v Karlových Varech nebo v Liberci. I oni oslovují naše hráče a pak je těžké přetáhnout je do Jihlavy. Mám vyhlídlé hráče ať už třeba z Třebíče nebo ze Žďáru, uvidíme, jak to dopadne. Každopádně to mužstvo bude třeba posílit.

Jedním z nich by měl být i gólman Svoboda z Třebíče, který vyhrál na Olympiádě mládeže cenu pro nejlepšího gólmana. Počítáte s ním jako s jedničkou?
V tuhle chvíli tady máme tři gólmany, kromě něj ještě Vacka a Ptáčka. Svoboda měl výbornou olympiádu, ale třeba tady na turnaji dostal osm gólů. I když to byly hodně trefy do prázdné branky, tak asi dva měl chytnout. A Vacek a Ptáček nechytali špatně. Ale Svoboda je z nich nejstarší, je ročník 95, takže doufáme, že bude mít výkonnost na to, aby byl on jedničkou a dával ostatním gólmanům směr.

Jak bude probíhat letní příprava mladšího dorostu?
Začínáme koncem dubna, abychom trénovali osm až devět týdnů, červenec bude volný a pak pět týdnů před začátkem soutěže půjdeme na led, přičemž chceme odehrát asi osm až deset přátelských utkání.

Hodně hráčů letos odchází do staršího dorostu, který v uplynulé sezoně nasadil laťku poměrně vysoko, myslíte, že mají šanci se prosadit?
Myslím si, že tak šest sedm by se tam uplatnit mělo. Další tři čtyři budou mít honičku, a když se jim to nepovede, tak by měli vzít možnost, aby hráli někde jinde, třeba ve Žďáře nebo v Pelhřimově. Důležité je, aby se neurazili, aby hráli, makali a zas to pak může být za rok jinačí. Navíc ve starším dorostu chybí hráči ročníku 93, takže o to by to měli mít jednodušší. A myslím, že mají na to, aby tam byli konkurenceschopní.

Sdílejte článek