V neděli 6. června proběhl v Brně výběrový kemp pro hráče do 16 let, můžete popsat, jak taková akce probíhá?
Mandát: Ráno jsme měli trénink na rozehrání a zapracování, odpoledne jsme pak hráli zápas červení proti bílým.
Čermák: Hrálo se dvakrát padesát minut čistého času pod dohledem asi osmi pozorovatelů, kteří nás měli známkovat, byli mezi nimi například Petr Hubáček, Jiří Dopita, Libor Zábranský nebo otec Jiřího Hudlera.
Všichni tři jste byli z velké konkurence vybráni do kádru reprezentace pro soustředění v Mladé Boleslavi. Čím jste si tu nominaci vysloužili?
Mandát: Hodně se nám povedl zápas. Hrál jsem v útoku se stejnýma hráčema jako nedávno ve Finsku, jedním z nich je právě Ondra, a bylo vidět, že jsme na sebe zvyklí. I když jsme prohráli 10:11, tak naše lajna dala sedm gólů.
Kovářů: Bylo dobré, že nás nechali hrát spolu. Já osobně jsem se snažil těžit hlavně z bruslení a rychlé střelby.
Čermák: Mně se ze začátku povedl dát gól, který mě uklidnil. Jinak jsem se snažil rychle rozehrávat puky, hrát ofenzivní hokej a hodně do těla.
Kovářů: Právě už před zápasem nám říkal pan Bukač, že chce hráče, kteří hodně bruslí a hrají do těla. Že ani nezáleží na tom, kolik kdo dal kde gólů. Byl tam třeba hráč, který za sezonu udělá 70 bodů, ale na takovémhle výběru si pak ani neškrtne, protože neumí hrát do těla. Ale stejně ještě musíme pořád makat, abysme se tam udrželi, protože ještě nějaké hráče asi v Boleslavi vyřadí. Náš útok se jim líbil, tak doufám, že to nebudeme my.
Říká se, že v nadcházející sezoně bude mladší dorost slabší než loni, ale přitom teď má Jihlava hned tři hráče v reprezentaci. A když k nim připočítáme i brankáře Svobodu, který by měl v Dukle působit v příští sezoně, tak je to nejpočetnější zastoupení v republice. Zdá se, že by to nemuselo být tak špatné...
Čermák: Uvidíme, jak bude probíhat sezona. Ale těžší to určitě bude. Myslím si, že důležitý bude začátek soutěže. Dobré by bylo možná ještě třeba doplnit kádr, ale to záleží na trenérovi.
Kovářů: Já myslím, že když se k těmhle čtyřem hráčům připojí i ten zbytek, tak bysme mohli překvapit. Loni nás na začátku taky všichni podceňovali a nakonec jsme byli hodně úspěšní.
Mandát: Přesně tak, všichni říkali, že spadneme, ale byli jsme v naší skupině třetí. A proč? Protože jsme všichni chtěli, táhli jsme za jeden provaz. A stejně to chceme udělat i letos. Pak když budeme devátí z deseti, tak se můžeme ptát: udělali jsme pro to všechno?
Kovářů: Musíme vytvořit partu, která bude držet při sobě a bude chtít vyhrávat. A vždycky se hraje líp, když tě někdo podceňuje, než když od tebe čeká zázraky.
Všichni tři budete patřit letos k těm starším a zkušenějším v týmu. Jste připraveni, že budete muset mladším klukům pomoci? Ať už je povzbudit, nebo třeba i seřvat.
Mandát: S tímhle počítám, ale doufám, že je budeme spíše povzbuzovat. Sám vím, jaké to je, když tě někdo starší povzbudí nebo naopak seřve. Když tě seřve, neřekneš si: co mi to nadáváš? ale řekneš si: jo, tak já ti to ukážu, jak to umím. A přesně tohle chceme, aby ti kluci dělali.
Kovářů: Budeme se snažit pro ten tým udělat maximum. A když si budeme všichni navzájem pomáhat, tak to bude fungovat. Každý hráč má v týmu svoji roli a měl by se snažit ji plnit a respektovat.
A na závěr ještě otázka na letní přípravu. Jak hodnotíte její dosavadní průběh?
Čermák: Je to náročné, ale nedá se nic dělat, to k hokeji patří.
Mandát: Každý hokejista chce být co nejvíc na ledě, a ne na suchu. Ale každopádně si myslím, že je tam skvělá parta už teď.
Ondro, ty se na rozdíl od kluků připravuješ se starším dorostem, jak se daří tobě?
Kovářů: Oproti loňské přípravě s mladším dorostem je to o dost těžší, ale taky je tam dobrá parta, povzbuzujeme se, navzájem si pomáháme. Trenér nám říká: těžko na cvičišti, lehko na bojišti, takže se ta tvrdá práce určitě odrazí do sezony.


