Nelíbí se mi zbytečné cestování, říká v rozhovoru Martin Pykal

18.05.2011 / Jaroslav Wollmann

Již nějakou tu dobu trénuje žáky v Dukle Jihlava. V právě skončené sezóně trénoval 5. a 6. třídu. Páťáci pod jeho vedením obsadili v základní části i v té nadstavbové vynikající druhou příčku, když lépe si akorát vedla Kometa Brno, respektive Havlíčkův Brod. Šesťáci poté v základní části obsadili pátou příčku, v nadstavbě si o pozici polepšili. V následujícím rozhovoru se Martin Pykal vrací k sezóně 2010/11.

Jak byste zhodnotil sezónu?
Letošní sezónu jako celek bych hodnotil spíše kladně. Samozřejmě by se našlo pár věcí, které by se daly udělat jinak a lépe, ale celkově bych uplynulý rok hodnotil jako úspěšný. Když se ohlédnu na začátek právě skončené sezóny a srovnám ho s jejím koncem, většina kluků udělala velký pokrok. Po výchovné i sportovní stránce jsme asi dosáhli v obou třídách maxima, na co kluci v tuto chvíli mají, i když malinko lepší to ještě klidně být mohlo. Beru to jako cíl na příští sezónu, který samozřejmě splníme. Ale celkově jsem spokojený.

Hráči v žákovských kategoriích by se měli především vychovávat a učit. Výsledky by měly být až na druhém místě, přesto se to však neděje a kluby hrají především na výsledky. Není škoda, že už takhle brzo jsou hráči svazováni taktikou místo aby si ten hokej užili?
Toto je hodně diskutované téma a nerad bych se pouštěl do nějakých dlouhých a složitých myšlenek. Pravdou samozřejmě je, že děti v kategorii žáků by měly být spíše vychovávány a učeny, ale výsledek je podle mne neméně důležitý, pokud se bere jako určitý nástroj pro motivaci k dalšímu sebezdokonalování a učení se vyhrávat. Těžko asi od dítěte v tomto věku můžete očekávat radost ze hry a chuť do dalšího tréninku, když budete neustále prohrávat. Je určitě hloupost stavět výsledek na první místo a podřídit tomu i vedení mužstva v zápasech, ale chtít vyhrát by mělo být jednou z důležitých věcí.

To proč se tak u mnohých trenérů děje má asi více důvodů. Kromě osobních ambicí to je určitě i velký vliv a tlak rodičů, kteří právě výsledky berou mnohdy jako jediné měřítko úspěchu nebo neúspěchu a především díky stále se zvyšujícím nákladům a tím i jejich větší spoluúčasti na sportovní výchově jejich ratolestí mají pocit, že musí do tohoto procesu zasahovat. Další důležitou věcí je určitá vzdělanost a předpoklad pro práci s dětmi.

Letos vám příliš v 6. třídě nesedly zápasy s Kometou Group a Olomoucí, v čem byl problém?
Ale já bych neřekl, že nám tyto zápasy nesedly. Právě naopak. Kluci v těchto utkáních podávali velice dobré výkony a pokud jste tu před chvilkou mluvil o výchově a učení, tyto zápasy nám právě v těchto věcech hodně pomohly. Konečné skóre bylo sice ne příliš lichotivé, ale je třeba vidět to, že v každém utkání s Kometou až na jediné, jsme byli vždy do poloviny zápasu vyrovnaným soupeřem a mnohdy i lepším, ale nedařilo se nám dávat góly. Ke konci zápasu nám pak vždy došly síly a soupeř toho využil.

Je navíc nutné také uvést, že Kometa Group má v šesté třídě počet hráčů tvořící dva týmy a konkrétně právě jejich šestá třída, hrající žákovskou ligu, je takový malý výběr. Naopak my proti nim nastupovali s 10-12 statečnými. Právě za tyto zápasy kluci sklízeli z větší části pochvalu. Nakonec to, že Kometa za celou sezónu neprohrála žádný zápas o něčem svědčí. A co se týče utkání s Olomoucí, tam jsme po pravdě do úvodního vhazování nevěděli, proti komu budeme hrát. Tomu odpovídají i divoké výsledky v nadstavbové části. Ale ani podle nich (3:4, 4:3, 2:11, 13:2) bych neřekl, že se vyloženě nedařilo.

5. třídě se naopak dařilo tyto týmy porážet, celou dobu se držela v tabulce nahoře. Čím to?
Pátá třída, to bylo pro mě popravdě příjemné a nečekané překvapení celé sezóny. Na začátku roku to nevypadalo vůbec dobře a především v přátelských utkáních před začínající soutěží jsme za soupeři hodně zaostávali. Kluci ale pracovali celý rok tak jak měli a tohle vše je odměnou za jejich přístup. Můžu je jen pochválit. Nejen že poráželi týmy ze špičky, ale podle mého názoru byli týmem v celé soutěži nejlepším. Body jsme ztráceli se slabšími, což bylo ale i díky tomu, že proti nim jsme dávali šanci mladším šikovným hráčům a tyto body nám na konci chyběly. Je ale nutné připomenout, že výkony týmu byly závislé na výkonech některých klíčových hráčů. Důležité je, že těch šikovných tam bylo dost.

Jak se vám líbí model soutěže?
Nelíbí. Především se mi nelíbí nesmyslné cestování 10-12-ti letých dětí i tři hodiny autobusem, aby si zahrály zápas a zase se trmácely tři hodiny nazpět. Také všelijaká omezování startů hráčů v utkáních mělo letos například za následek, že někteří odehráli pouze polovinu toho, co ostatní a to samozřejmě sebou neslo i problémy mezi kluky i rodiči.

Nebylo by třeba lepší po rozděleni podle součtové tabulky hrát i s týmy z jiné skupiny než jen dokola s těmi samými? Bylo by to přeci jen pro kluky něco nového.
Já osobně bych se přikláněl spíše k zúžení jednotlivých skupin tak, aby kluci strávili více času ve škole, na ledě nebo s rodinou a ne cestováním po republice. Klidně bych hrál čtyřkolově s menším počtem týmů ve skupině, ale za to s dojezdností do jedné hodiny a během sezóny bych třeba uspořádal několik turnajů, kde by se potkávaly týmy z ostatních regionů. Myslím si totiž, že klukům bude jedno jestli hrají s Brnem nebo Šumperkem. Chtějí vyhrát a to by mělo být jejich motivem v každém zápase a s každým soupeřem.

Byl nějaký hráč či hráči kteří vás svým výkonem potěšili či naopak zklamali?
Těch hráčů, kteří mě potěšili bylo v obou třídách několik. Jmenovat je ale nebudu. Kluci jsou na začátku a čeká je ještě hodně práce a úsilí. Až třeba jednou v hokejovém životě něco opravdu dokáží, rád je pochválím. Navíc ti, kteří podávali dobré výkony, byli v sezóně chváleni průběžně, takže není důvod je tu uvádět. Na druhé straně výkony některých jedinců pro mě byly velkým zklamáním. Ale jmenovat je tu by také nebylo fér. U dětí může být každý rok o něčem jiném. Těm co se dařilo letos, ti mohou v příštím roce vyhořet a naopak.

Ze kterého zápasu či zápasů jste měl největší radost či naopak jste byl velice zklamán?
Měl jsem radost z každého zápasu, ve kterém kluci předvedli maximální výkon, odehráli ho srdíčkem a soupeře herně převyšovali. Byli i takové zápasy, kde toto nechybělo, ale i přesto jsme prohráli. To mi pak tu radost trošku kazilo. Naopak zklamán jsem byl z každého utkání, ve kterém jsem toto postrádal. Naštěstí jich nebylo mnoho.

Máte jistě přehled i o žákovských kategoriích, rodí se v nich nějaký diamant, který je potřeba jen brousit a dobrousit?
Šikovných a nadějných hráčů je podle mne v těchto kategoriích dost. To ostatně bylo vidět i na pořádaných výběrových soustředěních pro jednotlivé ročníky. Mluvit o diamantech je ale předčasné. Hokej je specifický sport, ve kterém potřebujete kromě předpokladů, talentu, možností a vůle na sobě pracovat také obrovský kus štěstí na lidi kolem sebe. To vše dohromady potom může nějaký ten diamant utvořit a třeba i vybrousit.

Děkuji za rozhovor




×
Odehrané v 16:00 | Muži
SC Marimex Kolín
HC Dukla Jihlava
×
Odehrané v 11:30 | 9. třída
HC Dukla Jihlava
HC Dynamo Pardubice
×
Odehrané v 12:00 | Dorost
HC RT TORAX Poruba
HC Dukla Jihlava