Vítězství jsme už potřebovali, říká po výhře ve Žďáře Tomáš Čachotský

24.08.2012 / Zdeněk Drla

„Byl to těžký zápas,“ shodují se oslovení hráči při hodnocení čtvrtečního přípravného duelu Dukly Jihlava ve Žďáře nad Sázavou. V něm jihlavský tým prohrával už po úvodních 16 vteřinách 0:1, po šestatřiceti minutách dokonce 1:3. „Je tam sice rozdíl ligy, ale kluci ze Žďáru neměli co ztratit. Šli do toho naplno,“ konstatuje autor vyrovnávacího gólu z páté minuty Michael Polcar. „Bylo to hodně těžké zápas otočit,“ přidává svůj pohled Tomáš Čachotský. Právě jihlavský forvard zavelel na konci druhého dějství k obratu nepříznivého stavu gólem ve vlastním oslabení.

Fotografie Veroniky Markové si můžete prohlédnout zde.

Podle papírových předpokladů měl mít čtvrteční zápas Dukly Jihlava na ledě druholigového Žďáru nad Sázavou jednoznačný průběh. Jenže neměl. Domácí Plameny se ujaly k radosti svých fanoušků vedení již po šestnácti vteřinách hry. „Zbytečně jsme hned na začátku vyletěli dopředu. Trenéři chtěli, abychom hráli agresivně, ale i agresivní hra má svoje pravidla. Strašně jsme tam propadli, soupeř jel do samostatného nájezdu a pak ještě dorážel. Bylo to hned několik chyb na začátku,“ popisuje úvod vzájemného měření sil týmů ze sousedství Tomáš Čachotský.

Bleskový nástup Plamenů jihlavští hráči očekávali, přesto je soupeř z „ocelového srdce Vysočiny“, jak se Žďáru přezdívá, zaskočil. „Říkali jsme si před zápasem, že to bude takhle těžké, že na nás možná vlítnou. A oni na nás vlítli,“ krčí rameny při hodnocení zápasu Michael Polcar. V úvodu nebylo znát, že se proti sobě postavily týmy hrající dvě různé ligy. Žďárští se svému soupeři, se kterým se naposledy potkali v přípravě před třemi lety, postavili srdnatě. „Čekali jsme, že to tak bude. Před sezonou se vždycky rozdíly mezi soutěžemi mažou. Je to o tom, kdo chce víc. Zdálo se mi, že místy chtěli žďárští kluci víc. My jsme to měli potom hodně těžké, abychom výsledek otočili,“ konstatuje Tomáš Čachotský.

Dukla dokázala srovnat po necelých pěti minutách, kdy se prosadil Michael Polcar. „To byla v přesilovce. Filda (Martin Filip) to dával na Mihu (Štebiha), ten střílel od modré. Byl tam šrumec před bránou, puk se odrazil ke mně a já jsem to už jenom kontroloval do prázdné brány,“ říká spokojeně autor první jihlavské trefy v utkání.

Znovu se skóre měnilo až po polovině zápasu. Údaje o vstřelených gólech ale naskakovaly jen na domácí straně světelné tabule. Do listiny střelců se zapsali Fúzik a Krejnus. Žďár překvapivě vedl nad prvoligovým soupeřem.

Ještě za stavu 2:1 pro domácí mohl z trestného střílení srovnat Michael Polcar, svůj pokus ale neproměnil. „Gólman byl vyjetý, já jsem měl udělat kličku, ale na tom ledě jsem si nevěřil, tak jsem volil střelu, trefilo ho to do ramene,“ popisuje Polcar a poukazuje tak na kvalitu ledové plochy, která na stadionech napříč republikou nedosahuje v tomto letním období závratných kvalit.

K obratu zavelel dvě minuty po žďárském třetím zápisu do statistik Tomáš Čachotský. Ve vlastním oslabení snížil na rozdíl jediného gólu. „Sehráli jsme to dobře. Jejich bek chtěl kolem mě vystřelit, střela mu nesedla, k puku se dostal Tomáš Kolafa a poslal mě do brejku a já jsem zakončil,“ říká skromně oblíbenec jihlavských fanoušků.

Na vyrovnávací gól si museli jihlavští hráči počkat do 49. minuty. To poprvé v přípravě zvedal ruce nad hlavu na oslavu vstřeleného gólu Michal Velecký. Dukla v té chvíli měla tlak a bylo jen otázkou času, kdy přidá další gól a potvrdí tak papírové předpoklady. Jenže Ždár houževnatě remízu bránil. Možná až moc, alespoň podle výroků hlavního sudího. Ten postupně poslal na trestnou lavici dva domácí hráče. Po jedenácti vteřinách přesilovky pěti proti třem dvojnásobnou početní výhodu přetavil ve vedoucí gól Tomáš Kolafa. Dukla si tak ze žďárského zimního stadionu na Bouchalkách odvezla výhru 4:3. „Byl to takový pro nás upracovaný, těžký zápas. Musím říct, že kluci ze Žďáru hráli výborně, dohrávali nás, hráli agresivně, dobře bruslili,“ ohlíží se za šedesáti minutami hry Tomáš Čachotský.

Pro Duklu znamená vítězství ve Žďáře teprve druhý úspěch v přípravném období. „Nějaké vítězství jsme už potřebovali. Každá výhra je dobrá, i když je to v uvozovkách s papírově slabším soupeřem. Ale ti kluci hráli fakt dobře,“ chválí soupeře Čachotský.

Jihlava se se žďárským celkem nepotkává často, v poslední době pouze v letní přípravě a to jen jednou za tři roky. Bude na programu další duel až v roce 2015 nebo by se hráči nebránili vzájemné konfrontaci i dříve? „Tohle je spíš otázka na vedení, jak poskládá přípravné zápasy. My jsme tu od toho, abychom ty zápasy odehráli naplno. Abychom se dobře připravili na soutěž. To je naše práce,“ uzavírá Tomáš Čachotský.

Tomáš Čachotský v šanci. Foto: Veronika Marková