Musím makat a vybojovat si místo v týmu, říká navrátilec z MHL Martin Kuřítko

29.01.2013 / Zdeněk Drla, Tomáš Lysý

Jihlava – Poprad – Budapešť – Jihlava. To je hokejová štace jednadvacetiletého útočníka Martina Kuřítka. Po téměř dvou sezonách, které strávil v Mládežnické hokejové lize (juniorská obdoba KHL – pozn. aut.) v týmech Tatranských Vlků a Patriotu Budapešť, se mladý hokejista vrátil do klubu, kde hokejově vyrůstal a hodlá se proprat o červenožlutý dres Dukly. „Musím makat a vybojovat si místo v týmu,“ hlásí odhodlaně Martin Kuřítko, jenž se k družině trenéra Petra Vlka připojil na úterním dopoledním tréninku.

Proč jste se vrátil z MHL zpátky do Jihlavy?
Hlavní důvod byl, že jsem nebyl spokojený v Budapešti. Byly tam špatné podmínky, neplatili nám. Čtyři měsíce nám dluží výplaty! Nedostali jsme žádnou výstroj, nedostávali jsme hokejky. Vrchol byl, když už nezaplatili ani pojistky a nemohli jsme tak odcestovat na zápasy do Ruska (o problémech Patriotu si přečtěte v článku na serveru hokej.cz.

Takže to bylo dlouhodobé zrání vašeho rozhodnutí vrátit se zpátky do Dukly?
Už od prosince jsem o tom přemýšlel. Byl jsem za panem Ščerbanem (jednatel Dukly Jihlava – pozn. aut.) a domlouval jsem se s ním, že bych se chtěl vrátit domů. Teď po Novém roce to akorát vyvrcholilo.

Co vás teď čeká tady v Jihlavě?
Dnes (v úterý 29. ledna – pozn. aut.) jsem byl poprvé na tréninku, takže uvidíme, kdy a jestli mě trenér postaví nebo ne. Musím makat a vybojovat si místo v týmu.

Když se vrátíme k Patriotu Budapešť, ten vznikl jako nový tým, hráči ale přešli z Popradu, kde jste rok působil v týmu Tatranských Vlků. Jaký byl rozdíl mezi Popradem a Budapeští?
Podotknul bych, že Vlci a Patriot, to je úplně jiná organizace, vůbec k sobě nepatřili. Ve Vlcích to bylo určitě lepší. Měli jsme domácí prostředí, když jsme byli ve Spišské (juniorka Lva Poprad měla domácí stadion v nedaleké Spišské Nové Vsi – pozn. aut.), tak na nás chodila spousta lidí. Někdy až patnáct set diváků, což bylo na juniorskou soutěž výborné. V Budapešti jsou přednější jiné sporty, než je hokej.

Vy jste ale měli v Budapešti nový stadion...
Stadion byl v Budapešti pěkný, ale prostě pro diváky tam není hokej lákavý. V pořadí sportů ho mají až na nějakém pátém, šestém místě.

Martin Kuřítko

Narozen: 20. září 1991
Výška: 185 cm
Váha: 90 kg
Hůl: levá
Post: útočník

Martin Kuřítko je odchovancem jihlavského hokeje, kde prošel všemi žákovskými i mládežnickými kategoriemi. Na svém kontě má i několik startů ve druhé lize mužů (Břeclav, Žďár nad Sázavou, Pelhřimov). Před sezonou 2011/2012 odešel do nově vznikajícího týmu Tatranských Vlků, juniorky Lva Poprad, který tehdy hrál nejslavnější evropskou soutěž KHL. Po roce Lev i Vlci skončili a hokejový osud zavál Martina Kuřítka do nově vznikajícího týmu Patriot Budapešť, jenž stejně jako sezonu předtím Tatranští Vlci, hraje MHL (Mládežnická hokejová liga). Nyní se vrací do Dukly Jihlava.

Ještě se pojďme ohlédnout za vaším působením v MHL. Jaké bylo cestování po Rusku? Oproti minulému roku to bylo lepší, protože jsme cestovali celý rok letadlem. Létali jsme na každý zápas, takže to bylo v pohodě.

Jaký byl problém v Patriotu s vašimi pojistkami, co tam bylo za nesrovnalosti?
Na začátku roku jsme dělali sportovní prohlídky a nemocnice v Budapešti si asi stěžovala, že je od začátku roku nemáme zaplacené. Neměli jsme ani sportovní pojištění, a protože Rusko není v Evropské unii, tak musíme mít jako hráči mimo Ruskou federaci pojištění.

Dotkněme se vaší hry. Jak jste si v tabulce vedli mezi ruskými týmy?
Začali jsme výborně, byli jsme čtvrt sezony na místech zaručujících play-off. Pak jsme začali prohrávat, protože se to odráželo na těch věcech, co jsme nedostávali. Neměli jsme zázemí, neměli jsme takové to pohodlí, které tým potřebuje. Neměli jsme maséra, neměli jsme kustoda, neměli jsme v podstatě nic.

To nezní moc povzbudivě… První půlku sezony u vás jako trenér působil Petr Novák z Havlíčkova Brodu. Vy jste poté měli kemp právě v Havlíčkově Brodě, kde už jste měli nového trenéra, pana Tótha, teď trénuje Patriot další člověk...
Místo pana Nováka to vzal tehdy pan Tóth, který byl jeho asistentem. Toho poté na Nový rok taky vyhodili. Od Nového roku jsme zase měli nového trenéra, pana Oktjabreva z Ruska.

Když jste byli na soustředění v Havlíčkově Brodě, tak jste v jednom rozhovoru uvedl, že byste se rád jednou vrátil na Vysočinu. Uběhlo pár týdnů a už jste tady…
Já jsem se chtěl určitě vrátit domů, ale netušil jsem, že to bude tak rychlé. Myslel jsem, že ještě půjdu do zahraničí, ale podmínky v Budapešti uspíšily to, že jsem se raději vrátil domů, kde budu mít pohodlí. Budu prostě doma.

Když porovnáme styl hokeje v „malaďožce“ (MHL) a třeba české juniorské extralize. Je to rozdíl? Vy jste měl vlastně možnost porovnat obě soutěže v nedávném přátelském zápase Patriotu s jihlavskou Duklou.
Rozdíl je to obrovský, protože v Rusku se hraje na velkých hřištích, na největších rozměrech. Hokej je tam hodně rychlý, udělá se tam jedna chyba a hráče už prostě nedojedete. Je to rychlejší, techničtější, ale co se týče zase důrazu, tak to je v Česku mnohem lepší. V Rusku prostě kladou důraz na techniku a rychlost.

Jaké máte plány do následujících týdnů a měsíců?
Chtěl bych podávat co nejlepší výkony, ukázat se trenérovi, aby mě zkusil na nějaký zápas. Abych mu mohl dokázat, co ve mě je a dostat se do týmu. Parta je tady super, kluky znám, tak snad nebude problém.

Právě první věc, co jsem zaregistroval na dnešním tréninku, byla, že jste se fotil s Ondrou Malcem. Spolu jste vlastně byli v Popradu v týmu Tatranských Vlků...
My jsme tam spolu byli celý rok. Byli jsme spolu vždycky na ubytovně. Byli jsme spolu všude v hotelích, chodili jsme spolu do posilovny. My jsme se od sebe prostě nehnuli (úsměv). Já jsem strašně rád, že jsem tady s ním, protože s ním mám blízký vztah a doufám, že nám ta spolupráce bude klapat.

OPĚT SPOLU. Martin Kuřítko (vlevo a Ondřej Malec spolu působili jednu sezonu v týmu Tatranských Vlků. Teď jsou znovu spolu. Foto: Zdeněk Drla

Mohla by se možná obnovit další spolupráce, i když ta jenom částečně. Nedávno jsem našel v redakčním počítači několik let starou fotku, na které stojí před kabinou dnes už legendární útočná druhá formace juniorky Protasenja – Pometlo – Kuřítko, která se vždy postarala o pořádný příděl gólů na soupeřův účet…
Tak to už jsou nějaké dva roky nebo kdy to bylo (úsměv). Pomy (Adam Pometlo – pozn. aut.) tady je, ale není tady zase Tolja (Anatolij Protasenja – pozn. aut.), což byl náš asi nejdůležitější článek, který jsme měli. Pomy to tvořil a Tolja to tam dorazil, on měl před brankou velký důraz a díky němu jsme takhle dobře hráli.

Tehdy vaše lajna dávala snad sedmdesát procent gólů juniorky…
Prostě se nám dařilo, ta sezona nám parádně sedla. Bylo to vidět i na výsledcích. Byli jsme spokojení a byli jsme rádi, že nás trenér dal spolu, protože ze začátku měl problém s tím, abychom hráli spolu, ale Tolja si to vydupal (smích).

ASISTENT. V Patriotu Budapešť zastával Martin Kuřítko funkci asistenta kapitána. Loni před vánočními svátky se se svojí družinou představil i na Vysočině. Patriot absolvoval soustředění v havlíčkobrodské Kotlině a k přátelskému zápasu si pozval jihlavský juniorský tým. Foto: Zdeněk Drla