Myslím si, že jsme začali dobře a měli jsme šance. Mohli jsme po první třetině vést, ale nepadlo to tam. Pak bylo jedině dobře, že jsme se semkli a stáhli jsme dvakrát dvoubrankové vedení Pardubic.
Po druhé třetině jste prohrávali o dva góly. V závěrečné části jste nejprve vyrovnali, ale krátce nato měli hosté znovu dvoubrankový náskok. Co se stalo a jak jste se cítili?
Nevím, jak to říct. Byli jsme tím zaskočeni, rozhodovala každá maličkost. Jsem hrozně rád, že se podařilo vyrovnat na 4:4 a získat alespoň bod, i když jsme měli na víc. Na tři body jsme měli určitě.
Vy jste měl prsty i v druhém vyrovnání. Nejprve tečoval Vaší střelu za záda gólmana Lukáš Jícha, pak jste si připsal asistenci při gólu na 4:4. Můžete celou akci popsat?
Na vyrovnávacím gólu jsem měl první asistenci, bylo to tady špatně hlášeno. Znovu šlo o gól v přesilové hře. Křížem od mantinelu – tak jak to hrajeme – jsem dával puk na Střechiče (Tomáš Střecha – pozn. aut.) a ten propálil gólmana.
Zápas nakonec dospěl až do samostatných nájezdů. Vy jste ten svůj neproměnil. Co jste udělal špatně?
Nedal jsem ho, nebylo to úplně optimálně provedené. Myslím si, že kdybych puk více zvednul, tak by to tam možná spadlo.
Je vzhledem k průběhu utkání bod zlatý nebo jde spíše o ztrátu?
Bod je určitě dobrý, ale myslím si, že jsme mohli uhrát více bodů. Nepovedlo se, snad příště více mákneme.
Vy jste hrával v mládežnických kategoriích Dukly do sezony 2004-2005. Pak jste odešel do Pardubic a loni jste se stal nejlepším střelcem pardubických juniorů. Před sezonou jste se vrátil zpět do Jihlavy. Jak jste zápas vnímal? Proběhlo s bývalými spoluhráči nějaké hecování?
Znám je, mám tam kamarády v ročníku ´93 a ´94, který v Pardubicích hraje. Žádné hecování nebylo, jsou to moji kamarádi, byl jsem s nimi i na Univerziádě. Nebyl s nimi žádný problém. Mladší hráče už tam neznám a moc se s nimi nebavím, ale jinak jsou to kamarádi a vše bylo v pohodě. Žádné extra hecování nenastalo, popovídali jsme si…
A v domácí kabině? Měl jste nějakou speciální motivaci?
To zase jako ano, určitě. Jsou to kamarádi, rád bych je porazil. Ale nějak extra s tím problém nebyl, hrál jsem tam sedm let.
Tabulka extraligy juniorů je extrémně vyrovnaná. Mezi šestým a posledním sedmnáctým místem je rozdíl pouhých osmi bodů. Asi spíše než na boj o udržení pošilháváte po místech zaručujících play-off, že? (do skupiny o play-off postoupí první dvanáctka týmů – pozn. aut.)
Samozřejmě chceme do play-off, skončit alespoň do sedmého místa. Věřím, že posbíráme co nejvíce bodů a snad se tam dostaneme. Nebo snad, určitě se tam dostaneme! Doufám v to.
