Je jen škoda, že jsme nedali v první třetině více gólů, hodnotí Roman Mikeš zápas s Kadaní

16.12.2014 / Tomáš Lysý

Nebývalou střeleckou aktivitu Jihlavy nabídla první třetina zápasu 35. kola první hokejové ligy mezi domácí Duklou a hosty z Kadaně. Hned jednadvacet střel vyslali Jihlavští na gólmana Severočechů. Jenže hokejisté s ježkem ve znaku zamířili přesně jen jednou a o výsledek se nakonec museli strachovat do poslední vteřiny. Cenné tři body nakonec zůstaly na Vysočině a díky nim udržela Dukla kontakt s týmy před sebou. „Myslím si, že nás to nesvazovalo. Už jsme si totiž v sezoně prošli takovými věcmi, že tohle už nebylo nic nepříjemného,“ přiznává bez mučení Roman Mikeš, dvaadvacetiletý hráč červenožlutých.

SK Kadaň = zarputilý, bojovný a dobře bruslící soupeř. V první lize není mnoho týmů, které by se pod toto rovnítko nepodepsaly. Z pohledu Jihlavy se navíc jedná o celek, který na Duklu umí. Stačí se podívat na sezonu 2012/2013 – ze čtyř vzájemných duelů si Severočeši připsali kvartet výher. Právě probíhající ročník je přece jen trošku odlišný. Červenožlutí si po dvoubodové výhře na ledě Sportovního klubu připsali tentokrát na svém stadionu tři body za výhru 2:1 a nedovolili Kadani tříbodový import jako z prvního říjnového dne tohoto roku.

Přitom nechybělo moc a místo dramatu do posledních vteřin mohl být zápas vyřešen za dvacet minut. Červenožlutí totiž svého soupeře v první dvacetiminutovce sevřeli do pořádných kleští a vyslali na branku Václava Moučky hned 21 střeleckých pokusů. To je kolikrát více než za celý zápas. „První třetinu jsme je jasně přehrávali, měli jsme více šancí. Nedávali jsme jim tam moc šancí na protiútoky. Byla jen škoda, že jsme nedali dva tři góly, ty šance jsme tam měli,“ mrzí neproměněné příležitosti Romana Mikeše. A v tomto názoru rozhodně není osamocen. „V první třetině, kdy jsme měli navrch, jsme bohužel dali pouze jeden gól. Kdybychom proměnili více šancí… Jenže na kdyby se nehraje,“ vnáší do rozhovoru pověstné „kdyby“ také Filip Seman.

Tentokrát však věty s obsahem „kdybychom šance proměnily, mohli jsme vyhrát“ nebyly potřeba. Ve zbylém průběhu zápasu lovili oba brankáři kus černé gumy ze své sítě pouze jednou a Jihlavě tak náskok z první dvacetiminutovky stačil. „Druhou třetinu jsme vzali zodpovědně zezadu. Měli jsme hubený náskok a už to bylo z naší strany takové opatrné. Třetí třetinu se nám podařil vstřelit v úvodu gól a je jen škoda, že jsme inkasovali. Opět jsme udělali zbytečnou chybu v obraně. Ale nakonec jsme to ubojovali dobře odzadu a což pro nás znamená důležité tři body, cenné,“ váží si plného bodového zisku Roman Mikeš. Z úst jeho zpovídaného spoluhráče mířila na otázku k zisku bodů tradiční fráze, ale…„Jsou to cenné body, abych nezačal odpovědí tak určitě,“ směje se Filip Seman. „Samozřejmě jsme za ně rádi, protože to bylo těžké utkání. Jsme rádi i za to, že se nám je podařilo urvat i po snížení Kadaně, protože jsme potom byli trošku v útlumu. Takhle jsme to zvládli. Dá se říct, že tohle bylo první utkání v sezoně, které jsme takhle zvládli udržet. Je to důležité pro naší psychiku,“ nachází další pozitivum hráč s číslem 24.

Díky vítězství se tak Dukla udržela v kontaktu s výše postavenými týmy. Z osmého místa ztrácí červenožlutí na sedmou Kadaň tři body, na třetí Kladno pak bodů šest. Důležitý zápas o „šest“ bodů tak Jihlava zvládla, vždyť v případě porážky by se mezi klubem z Vysočiny a Severočechy rozevřely devítibodové kleště. „Myslím si, že nás to nesvazovalo. Už jsme si totiž v sezoně prošli takovými věcmi, že tohle už nebylo nic nepříjemného,“ přiznává bez mučení Roman Mikeš, který si nedělal pražádnou hlavu z velkých kadaňských hromotluků. „Já mám proti nim výhodu, že jsem více obratnější než ti větší, takže jim nesmím dát šanci, aby mě na mantinelu masírovali a podobně,“ usmívá se stojednasedmdesáticentimetrový hráč.

Kolikrát se stane výsledek 2:1 mnohem cennějším než vysoká vítězství. Podobný názor má i Filip Seman. „Většinou to tak bývá, když prostě člověk vyhraje moc jednoznačně. I když si pak člověk říká, že ne, tak v dalším utkání to většinou bývá takové slabší a nedokáže na to tolik navázat, jako na ubojovaný výsledek. Je cennější, že jsme dokázali zvládnout takový zápas, protože v play-off bývají pouze takovéto zápasy,“ říká hráč s přezdívkou „Semiš“. A k vyřazovacím bojům se dá přiřadit i současné zápasové vytížení jihlavského celku. Od pondělního zápasu s Kadaní čeká Duklu středeční cesta do Mostu, v pátek pak domácí duel s Benátkami a program čtyř mačů během sedmi dnů zakončí Jihlava v neděli proti Havířovu. „Je to náročnější, ale má to dvě strany. Na jednu stranu je to těžké, na druhou stranu je to pro většinu týmů podobné, i když my máme nějaké zápasy přesunuté. Ale musíme se s tím vyrovnat. Když jsme v tempu a hrajeme jako dneska na čtyři lajny, tak se to dá v pohodě zvládnout,“ říká před měsícem devětadvacetiletý plejer, který v sezonách 2009-2013 odehrál za Kadaň celkem 63 zápasů se slušným ziskem 47 bodů (26+21). „Znám většinu kluků z Kadaně, resp. z Chomutova, takže je to pro mě takové zajímavější než s jinými týmy. Bývá to tak, že se s nimi trošku poštengruju, ale nic extrémního to není,“ zakončuje rozhovor hokejista, který na začátku sezony 2013-2014 přišel do Jihlavy právě ze Sportovního klubu Kadaň.