Sice jsme prohráli, ale nemáme se za co stydět, myslí si Radek Pořízek

Vyrovnávací branka přišla vhod, padla totiž čtyři minuty poté, co Vsetín vstřelil úvodní gól zápasu. „Dostal jsem nádhernou křižnou přihrávku od Vlasty Bilčíka a jel jsem jeden na jednoho. Zkusil jsem prohodit beka a puk se odrazil za soupeřovu branku. Viděl jsem, že je Maksim z brány a že když ho trefím, tak by to tam mohlo spadnout. Povedlo se,“ popisuje svůj vyrovnávací gól, který byl na dalších osmnáct minut posledním. Poté se opět trefil Vsetín, i druhá trefa Valachů skončila v síti díky teči.

Dukla se poté nemohla dostat do nějakého výraznějšího tlaku, až v závěru se jí povedlo sevřít soupeře před ex-jihlavským gólmanem Žukovem. Jenže dobrá šance a poté závar umocněný přesilovou hrou kýžené vyrovnání nepřinesl. Vsetín naopak dvanáct sekund před koncem trefil prázdnou branku. „Možná nám chybělo v závěru nějaké štěstí, možná jsme měli i křeč v rukou. Diváci nás hnali celých šedesát minut, řvali a povzbuzovali nás. Atmosféra byla elektrizující a dost nám pomohla k nějakému výkonu. Sice jsme prohráli, ale nemáme se za co stydět, jelikož výkon byl fakt dobrý,“ uzavírá hodnocení zápasu hráč s číslem 40.

Radek Pořízek po porážce 1:3 se Vsetínem

Radek Pořízek po porážce 1:3 se Vsetínem

Sdílejte článek