Jako by stačilo nacvičit gólové oslavy

02.02.2008 / Jakub Mezlík

Druhá lajna Dukly si nacvičila novou děkovačku. Po každém gólu se ukloníme divákům na obou velkých jihlavských tribunách, řekli si členové této formace. Určitě si přáli, aby ji mohli hned v následujícím zápase vyzkoušet. Oni opravdu tu příležitost dostali. A takovou, o jaké se jim nezdálo ani v nejlepších snech. Fanouškům se totiž ukláněli hned pětkrát! Zařídili všechny domácí trefy v utkání s Prostějovem.

„Napadlo nás to po zápase v Třebíči, dnes (v sobotu pozn. autora) jsme to navrhli,“ popisuje vznik celé akce Vladimír Říha. „Kluci se nám smáli, když jsme to před zápasem nacvičovali, ale nakonec si myslím, že to bylo dobré,“ pochvaluje si sedmadvacetiletý forvard. On sám se přitom v letošní sezoně střelecky trápí, proti Prostějovu se ale konečně trefil. „Je dobře, že to tam padlo, ale my tam máme střelce daného, takže to hrajeme na něj,“ mluví o svém spoluhráči Martinu Krupkovi. Ten se do sítě Jestřábů trefil dvakrát.

Další branky přidali Petr Štrach a Jiří Hanzal, pro nějž rovněž skončilo dlouhé čekání na gól. „Ta branka nebyla nic moc, ale jsem rád, že padla,“ byl spokojený českobudějovický odchovanec. A našel si čas i na vtipkování. Na otázku, jestli zaregistroval, když hlasatel při jeho gólu oznámil Martin Hanzal, briskně odpověděl: „Myslím, že brácha bude mít radost, že dává góly za Duklu.“ Jeho bratr v současné době válí v zámořské NHL za Phoenix. Dvaadvacetiletý hokejista si rovněž pochvaloval souhru druhé lajny. „Jen doufejme, že nám to takhle půjde pořád. Je před play-off, takže je nejvyšší čas, aby to pořádně klapalo.“

Své si na toto téma ještě přisadil Říha. „Je to v nás od začátku sezony, teď se to konečně projevilo i gólově. Už spolu dlouho hrajeme, rozumíme si, a dnes to vyústilo v takový pěkný zápas pro nás,“ rozplýval se a přidal i jedno hokejové moudro: „ Jednotlivec je nic, hokej je kolektivní hra, a když si věříme, tak se prosadí všichni. Chceme dělat body jako útok, ne jako jednotlivci.“

Jen jediný hráč z celé pětky se však bodově podílel na všech pěti trefách. A to nemusel sám vsítit ani jednu branku. Pětadvacetiletý obránce Pavel Staněk asistoval jak o život. Při pozápasovém rozhovoru však byl velice skromný. „Hráli jsme dobře jako celá pětka, z toho to vyústilo.“