Vítr v kabině přinesl tři body

25.10.2008 / Pavel Zeman

Sérii nepříliš vydařených zápasů se chystali jihlavští hokejisté přerušit proti tápajícímu Havířovu. Po první třetině ale Havířovští vedli 1:0 a matný výkon červenožlutých ocenili diváci slabým pískotem. Od druhé části se domácí zvedli a na ledě byli pány. „Po první třetině trenéři v kabině zvýšili hlas a potom jsme začali plnit to, co jsme měli,“ vysvětlil probuzení Šípkových Růženek z Jihlavy obránce Adam Lukačovič.

Princ Karel spící Růženku probudil po 20 minutách spánku. Do království, kde všichni nehybně postávali a čekali na probuzení, vstoupil Karel o přestávce nebojácně. Místo políbení se však jihlavské Růženky dočkali jiskřivějšího probuzení. Jen škoda že modernizaci známé pohádky nemohli vidět někteří jihlavští fanoušci, kteří byli skálopevně přesvědčeni o princově nemluvnosti.

„Tak znáte to. Když se nedaří, tak se hledají chyby všude. Ale pan Dvořák je trenér, který dokáže zvýšit hlas. Určitě v tomhle vůbec není problém,“ souhlasí Lukačovič a dodává: „Prostě se tam v kabině zvýšil hlas, což nás nakoplo. Začali jsme víc dohrávat souboje, víc bruslit. Bylo to znát. Bojovali všichni hráči, od prvního do posledního. Všichni chtěli ten puk sežrat posledních deset minut.“

O vítězství se opět významnou měrou zasloužila dvojice Hodek – Bakus. Druhý jmenovaný skóroval dvakrát. Proti jeho druhé trefě sice hosté protestovali, ale rozhodčí ani na chvíli nezapochyboval. „Oni tam reklamovali vysokou hokejku. Bylo na hraně, ale to by muselo objektivně posoudit video. Mě osobně se nezdálo, že to byla vysoká,“ řekl sám střelec.

Bakus mohl dokonce zkompletovat hattrick, ale při powerplay hostů minul branku skutečně o pár milimetrů. Mrzet ho to ale nemusí. S jedenácti góly je nejlepším střelcem jihlavské Dukly a zároveň i celé ligy. Kolega Hodek je jen o jednu branku pozadu. „Bavili jsme se o tom v kabině s klukama, že bez první pětky bychom byli asi v... No, víte kde,“ smál se Adam Lukačovič, „Ale takový je hokej. Doufejme, že i ostatní pětky se chytnou. Já Oldu znám už dlouho a je to hrozně nepříjemnej hráč na puku. Proti němu hrát je fakt těžký. Pořád to dokazuje. Ví, kde má stát a umí dát gól,“ nešetří chválou svého spoluhráče.

Jihlavský kapitán je na podobné ódy o své osobě zvyklý. Rok co rok dokazuje, že Dukla a Bakus k sobě patří jako Romeo a Julie. Jeden bez druhého prostě nedokáže být. „Tak já bych to takhle nebral. Dneska se daří nám, zítra třeba jiný pětce. My jsme starší zkušení hráči, takže to na nás leží delší dobu, nejen teď. Umíme se s tím poprat,“ hlásá Bakus.