Rozpis ledu
Živé vysílání
To už říkávala i moje rysí babička, že ze dvou špatných klubíček žádný luxusní svetr neupleteš. A měla pravdu. Tedy hlavně v první třetině to byla řádná bída. Nebo jste snad byli jiného názoru? Nikomu se nechtělo bruslit, o přesných přihrávkách nemohla být řeč, a nápad? Tak to bylo skoro sci-fi.
Naštěstí proběhla jihlavskou kabinou mezi první a druhou dvacetiminutovkou pořádná vichřice, která kluky přeci jen probrala k lepšímu výkonu. Ostatně to bylo potřeba, protože po prvním dějství jsme prohrávali 0:1 a další neúspěch by už mohl zanechat na týmu dost výraznou stopu. A nejen to.
ZÁCHRANA V PRAVÝ ČAS
Ale k ničemu podobnému nedošlo, protože Dukla má Oldu Bakuse. To je kapitán každým coulem. Nejprve přihrál zhruba v polovině zápasu na vyrovnávací gól Danu Hodkovi a v poslední třetině pak zařídil tři body dvěma přesnými trefami. Dokonce se mohl radovat z hattricku, bohužel o pár centimetrů minul prázdnou havířovskou bránu.
Nakonec jsme vyhráli 4:1. Řeknu vám, že to, jak jsem si zhluboka oddechl, museli slyšet až někde v údolí. A hned potom jsem se zamyslel, nedělám to často, ale když už k tomu dojde, docela se do toho ponořím. A dost často taky zapletu. Takže se pokusím to celé zjednodušit.
Zkrátka se mi na mysl vetřela taková možná kacířská myšlenka. Co si počneme až jednou Baky skončí? Mimochodem co jsem tak slyšel, mohlo k tomu dojít už letos. Prý snad kvůli nějakému nedorozumění v otázce letního trénování. Vím to jen z vyprávění, tou dobou jsme tady ještě nebyl. Ale jedno vím jistě. Ať si tenhle člověk trénuje jak chce, hlavně ať s námi ještě dlouho zůstane.
ANI RYBA, ANI RAK
A zase jsem si vzpomněl babičku, která si hrozně ráda zpívala písničky od Jarka Nohavici. A její možná nejzamilovanější byla ta o cyklistice. Krom jiného se v ní také zpívalo: ...Dostal se do celku za přístup k tréninku a teď mu všichni mizí... Marná sláva, on Jarek moc dobře ví, co chce vlastně lidem říct.
No ale zpátky k současnosti. V tabulce jsme po 17. kolech osmí, což znamená, že v celkovém hodnocení máme nálepku průměrný mančaft. Jinými slovy ani ryba, ani rak. Tedy aspoň podle názoru naší babči. Každopádně není všem dnům konec, vždycky je dost času na obrat k lepšímu. Nebo v tomto případě k posunu nahoru.
CHTĚLO BY TO ZOPAKOVAT VÝHRU
První krok můžeme udělat třeba hned ve středu v Třebíči, co říkáte? Doufám, že vás tam pojede co nejvíc. Já bohužel nemůžu, někdo ten náš Horácký zimní stadion přece musí hlídat. A taky vítat hrdiny po návratu, nebo v opačném případě přichystat nějakou útěchu.
Dost aspektů hovoří v náš prospěch. Tak za prvé, my jsme sice průměr, ale oni zapadli až do suterénu. Za druhé už jsme je letos jednou porazili, takže se stačí držet účinného receptu. No a za třetí? Prostě jsme Jihlava. Takže hurá na rivala.
Pořádně fanděte a příště se na vás zase budu těšit. Čau, váš Maskot
Sdílejte článek
