Maskotův deník, díl šestnáctý: Super hokej s horším koncem

19.01.2009 / Maskot Fanda

Čau lidi, zase se vám po dlouhé době hlásím. Vím, měl jsem teď docela skluz, ale znáte to, s novým rokem přibývá spousta nových úkolů a pojem „volný čas“ se tak u mě přesunul až do kategorie sprostých výrazů. Ostatně, když už jsme se dostali k těm vulgarismům, musím říct, že v sobotu to byla docela ostrá lekce.

V první řadě musím uznat, že mě kluci příjemně překvapili. Myslel jsem si totiž: dostaneme šišku a půjdeme z ledu. Zvlášť, když jsem si přečetl naší sestavu a zjistil, že marodka je pořád nafouknutá k prasknutí. Babča sice vždycky říká něco o tom, že nemám soudit hrnec podle vzhledu, nýbrž podle toho, co v něm najdu, ale občas se prostě unáhleným rozhodnutím nikdo z nás nevyhne.

Ještě během první třetiny jsem si pro sebe volně opakoval slova jako jsou beznaděj, bezvýchodnost či marnost. Jenomže pak se situace začala měnit, a to tak, že výrazně. Najednou bylo vyrovnáno, Dukla měla permanentní tlak a já nevěřil vlastním očím. Bohužel v tu samou dobu jsme také začali pracovat na vylepšení statistik ústeckého gólmana Fialy. Skoro bych se nebál poznamenat, že z něj naši kluci v sobotu udělali reprezentačního brankáře.

HASIČ ZE MĚ NEBUDE

Přesně jak to řekl kouč Ústí Jan Votruba: "Kdyby se hrálo na herní převahu, musela by vyhrát Jihlava." Bohužel zatím ještě pořád rozhoduje poměr gólů, a ten se v sobotu přiklonil na stranu severních Čech. Jinými slovy řečeno – štěstí muselo mít v papírech zapsané jako rodiště Ústí nad Labem. Jinak mi to nikdo nevysvětlí.

Jo, jasně, přímo na zimáku jsem slyšel, že byl podplacený rozhodčí, ale... Byť jsem jenom pouhý rys, s rysím učňákem, troufám si tvrdit, že to je nehorázná kravina. Proč by si proboha Ústí takhle pojišťovalo zápas v Jihlavě, když vede tabulku s prstem v nose? Tohle je podle mě asi tak pravděpodobné, jako že ze mě se v budoucnu stane nadšený hasič.

Jen pro upřesnění - oheň rozhodně není můj kamarád, mám hrůzu z výšek, při zvuku sirén mi běhá mráz po zádech a vždycky, když se náhodou dostanu do blízkosti hasičské stanice pod Jánským kopečkem, tak mi na čele vyrazí smrtelný pot. No fakt, nelžu. Takže teď už vám doufám musí být jasné, že akci s podplacením skutečně nevěřím.

FANDI, ALE ZŮSTAŇ ČLOVĚKEM

Neříkám, že se vším, co hlavní sudí udělal, souhlasím. Myslím, že minimálně dva zákroky Ústí před tím osudným Novákovým mohl písknout, ale to je asi tak všechno. Měli jsme proměnit aspoň dvě z těch mega šancí a vylučovat nás mohl až do aleluja.

Já třeba ani nenadával, naopak když jsem viděl běsnící dav, který se podle scénáře: Kolik ti je? Třicet. Nás je taky třicet, tak pojď na férovku - snažil dovolat spravedlnosti, bylo mi celkem smutno. Ještěže pořadatelská služba to jakžtakž ustála, protože platit flastr za něčí slabší nervovou soustavu by asi nebylo úplně ideální.

A co už jsem vůbec nepochopil, proč se rozdivočelý dav sápal i po hostech. Konkrétně trenér Hořava musel být asi div živ, když mu najednou z ničeho nic jeden „takyčlověk“ rozkopal jeho desky. A další, který by podle mě mohl v normálním světě tak maximálně dozorovat stádo želv, na něj zase pro změnu hrdinsky křičel. Ovšem jen do doby, než se kouč napřáhl k odvetě. Pak se raději se strachem v očích odplazil opodál. Jo, jo, já vám viděl věci.

Takže bych s vaším svolením zakončil hodnocení sobotního vystoupení slovy Bohumila Stejskala: Hoši, nechte toho. Buďte rádi, že je to za nama.

I když hokej jako takový bych rozhodně ponechal, protože zápas to byl parádní, bavil jsem se, jako už dlouho ne a výsledek mi v tomhle případě absolutně nevadil. Jen tak dál. Jsem přesvědčený, že s takovou hrou si příště štěstí určitě vybere nás.

Hezký den a zase brzy nenapsanou. Váš maskot Fanda.




×
Dnes v 15:00 | Dorost
HC Dukla Jihlava
VSK Technika Brno