Spokojenost ano, ale slavit ještě nebudeme, mají jasno jihlavští hokejisté

04.02.2009 / Pavel Zeman

Jihlavská Dukla stoprocentně využila výhodu domácího prostředí. Že ale jihlavští hráči nemají to nejtěžší za sebou je zřejmé. Z ledu Panterů si soupeř naposled odvezl plný bodový zisk v polovině prosince, a to vedoucí celek tabulky Ústí nad Labem. Od té doby je v základní hrací době havířovská tvrz nedobytná. „Ještě není důvod slavit. Bude to velice těžký. V Havířově to bude hodně náročný zápas,“ neraduje se Libor Bezděk předčasně.

Přesto není těžké vycítit z jeho slov sebevědomí. ‚Hodně náročný zápas‘ je slovní spojení, z něhož jednak vyplývá, že ono samo se to nevyhraje, ale také je jasné že zápas je podstatné jméno ve tvaru čísla jednotného... „Ano. Já věřím, že ve čtvrtek vyhrajeme a pojedeme domů,“ ujišťuje Bezděk.

Poslední zápasy je jméno Libora Bezděka jihlavským fanouškem často skloňované. Jihlavský odchovanec spojil důraznou hru se střílením branek a ve svých dvaceti letech patří na ledě k nejlepším. I díky jeho dvěma přesným zásahům se Dukla radovala z vítězství 4:2. „Konečně to tam spadlo. Včera jsem se trápil, nedařilo se mi a dnes se to zlomilo. Byl to náročný zápas, ale my měli super závěr. Celý tým makal parádně,“ rozděluje se o slova chvály se svými spoluhráči.

Ale co by to bylo za zápas, kdyby ve statistikách z utkání nefigurovalo jméno Oldřicha Bakuse nebo Daniela Hodka. Takových „divných“ duelů sehrála Dukla v této sezóně 7. Slovy sedm! V ostatních 40 zápasech si minimálně jeden z nich připsal alespoň jeden bod do statistik. A druhý zápas předkola play-off se nesl ve stejném duchu. Skórovali oba. „Hlavně že jsme vyhráli, je jedno, kdo dá gól,“ komentoval svou trefu domácí kapitán typicky ‚bakusovsky‘. „Ale je dobře, že tam ten čtvrtý gól padl. Vedli jsme o dva góly, takže to bylo takový klidnější ten konec,“ připustil.

Správně složený tým ale nemůže být poskládán jen ze střelců a útočných es. Je logické, že v závěru sezóny houstne atmosféra. Hráči už se nemají na co šetřit. Všichni ví, že play-off se nehraje stylem ‚Dnes to nevyšlo, tak příště...‘ A pokud je řeč o bojovnosti, maximálním nasazení, pak by byla hanba nepochválit na tomto místě jihlavského útočníka s číslem 32. Lukáš Krupka šel svým parťákům ve žlutých dresech příkladem. Jeho aktivita, nebojácnost a verva, se kterou se hnal do každého souboje, si jistě tento odstavec v pozápasových ohlasech plně zaslouží.

V polovině zápasu zvedl diváky ze zahřátých sedadel Petr Přeučil. Jeho odmítnutí postavit se na buly ocenil sudí Šindel desetiminutovým trestem, a za pokus o rozmlácení trestné lavice byl vyzván k odchodu do šaten. Jenže Přeučilovi zřejmě nedošlo, že se jedná o trest nepodmíněný, a tak začal se sudím vést horlivou debatu.

Zatímco se havířovská střídačka předháněla v předhazování zaručených argumentů, proč Přeučila nevyloučit do konce zápasu, domácí v klidu nabírali síly na zbytek zápasu. Naspořenou energii zúročili v posledních deseti minutách klání, kdy třemi brankami otočili skóre. „Je to play-off a oni prohráli první zápas, takže museli udělat vše, co mohli, aby to nebylo 0:2. Nastoupili na nás, hráli hodně do těla. Je super, že jsme to jako mančaft zvládli a nenechali se moc vyprovokovat, ustáli to a vyhráli,“ uzavřel Oldřich Bakus.