Rozpis ledu
Živé vysílání
Oproti minulé sezoně nedošlo k žádným výrazným změnám v kádru staršího dorostu, přesto se vám nyní daří podstatně víc. V čem si myslíš, že je letos síla týmu?
Přišel nový trenér, možná to je ten impuls. Ale kluci se taky hodně snaží, makají na sobě na tréninku. Při zápase hrajem na čtyři pětky, možná je to i v tom, že pak kluci nejsou tak unavení.
V devatenácti zápasech jste získali 31 bodů a jste zatím pátí s minimální ztrátou na Liberec, jak hodnotíš dosavadní výsledky?
Se ziskem bodů jsem docela spokojený, ale mohlo to být klidně i lepší. Pár zápasů jsme si zbytečně prohráli vlastními chybami v posledních minutách.
Nicméně sezonu máte poměrně dobře rozjetou, jaký je nyní váš cíl?
Určitě se chceme dostat do play-off a tam udělat nějaký dobrý výsledek. Finále by nám nevadilo (směje se).
Ve skupině střed se potkáváte zatím pouze se sedmi týmy. Který z nich je podle tebe nejnepříjemnějším soupeřem?
Technicky jsou na tom nejlíp asi Pardubice, ale ta naše skupina je celkově hodně vyrovnaná. Teda až na Písek, který hodně zaostává. Ale v poslední době už nehraje špatně, ta jejich utkání jsou vyrovnaná, ale oni nevyužívají šance.
Váš domácí zápas s Pískem patřil k těm, na které se asi jen tak nezapomíná. Nastoupil jsi do branky v polovině zápasu za stavu 0:4, ale nakonec jste 6:4 vyhráli. Co probíhá gólmanovi hlavou, když naskočí do takhle špatně rozjetého utkání?
Trenér mi řekl, ať jdu na led, tak jsem šel a snažil se to vychytat. Říkal jsem si, že hlavně nesmím dostat gól a kluci musí dát. A pak jak se jim to povedlo, tak už jsem věřil, že vyhrajeme. Bylo na nich vidět velké odhodlání, chtěli jít za vítězstvím.
Určitě sleduješ své konkurenty v brance, který z nich je podle tebe nejlepší? Hodně se v poslední době mluvilo o mladoboleslavském Willovi a jeho gólu…
Will chytá výborně, ale myslím si, že jsme v té naší skupině vyrovnaní gólmani, nikdo nezaostává. Většina týmů má dva brankáře a ty střídá. Ať už jsou to třeba v Pardubicích Langhamer s Bernartem nebo v Hradci Pavelka s Mahdalem. Jasná jednička je snad jen Will v Boleslavi a Dolejš v Brodě, my se s Jirkou taky střídáme.
Myslíš si, že je to pro vás dobré?
Má to svoje výhody. Když podáme oba dva dobrý výkon, tak tě to pak motivuje a snažíš se čím dál tím víc v tréninku. Nebo když jednomu nevyjde zápas, tak je tam druhý stejně dobrý gólman, který ho může zastoupit.
Po Langhamerovi a Willovi jsi v rámci skupiny třetí nejlepší podle průměru obdržených branek na zápas. Oba jsou ve svých kategoriích v reprezentačním kádru, přemýšlíš také o českém dresu?
Jasně. Ale nestačí jen na repre myslet, musím pro to hlavně něco dělat.
A co pro to děláš?
Snažím se makat na tréninku a komunikuju s panem Jarošem, který mi radí, co mám dělat.
Jak funguje vaše spolupráce s trenérem gólmanů Petrem Jarošem?
Chodí s náma na trénink, dívá se, jak chytáme, radí nám, jak máme bruslit, jaký máme mít postoj, jak vyrážet puky, dohrávat situace a podobně. A taky spolu komunikujeme i mimo led, po zápase si někdy voláme, bavíme se před tréninkem. Navíc pro něj všichni děláme takové statistiky ze zápasu, kolik na nás šlo střel, odkud jsme dostali gól, kam jsme ho dostali, co jsme mohli udělat líp.
Myslíš si, že je takový trenér pro gólmany v Dukle přínosem?
To stoprocentně. Myslím si, že kdyby tady pan Jaroš nebyl, tak gólmani v Dukle určitě nechytají tak, jak chytají teď. Je to vidět i v áčku, že gólmani jdou rok od roku víc nahoru.
Máš nějaký rituál před zápasem?
Mám rituál. Všechno si oblékám nejdřív pravou nohou pak až levou. Když jdu na led, poklepu mantinely, vlezu na led, dotknu se prvně pravou bruslí, pak pravou rukou. Potom když si klepeme na modré čáře, tak si vyjedu na prostředek a bouchnu na středovém kruhu do našeho ježka. A vždycky si taky poklepu tyčky, aby mi pomáhaly.
Kdo je tvým hokejovým vzorem?
Mám rád Petera Budaje a Henrika Lundqvista.
Proč právě tyhle dva?
Budaj se mi líbí už dlouho, některé jeho zákroky jsou fantastické. Lundqvist až poslední dobou, hlavně kvůli jeho stylu, má všechno dokonale vytříbené, techniku, styl zákroků, bruslení. Je výborný.
Čeho bys chtěl ve své kariéře dosáhnout?
Můj sen je, asi jako každého malého hokejisty, chytat v NHL. Ale postupem času si říkám, že ani extraliga by nebyla špatná, nebo třeba ruská KHL. Ale nejbližší cíl je určitě chytat českou extraligu mužů.
Sdílejte článek
