Rozpis ledu
Živé vysílání
Po regionálním rivalovi čekal Duklu další obtížný soupeř. V sobotu do krajského města Vysočiny přijel celek z Ústí nad Labem. Tým, který doposud okusil pachuť porážky pouze třikrát, z toho jednou až po nájezdech, chtěl srazit Jihlavě nabyté sebevědomí. Po úvodním vhazování to však byli domácí, kteří udávali tempo zápasu. „Začali jsme dobře. Řekli jsme si, že se pokusíme navázat na poslední dvě třetiny z Třebíče, což se nám povedlo,“ vypráví Michael Polcar.
Právě tento hbitý útočník vstřelil vítězných gól Dukly. „Byl vítězný? To jsem si ani neuvědomil,“ usmívá se poněkud utahaně. Značné únavě hráčů po zápase se nelze divit, vydali ze sebe všechno. Ústí od druhé třetiny předvádělo, že na stadionu není jen do počtu, a že by si rádo odvezlo nějaké ty body. Domácí si však vedení vzít nenechali a poctivě si výhru vybojovali. „Ústí hraje vždy kvalitní hokej, mají tam super kluky. Ale my jsme se jim dnes vyrovnali. Byli jsme lepší, vstřelili jsme víc gólů,“ bilancuje zápas Polcar. A přidává se k němu i Tomáš Čachotský: „Odehráli jsme dobrý zápas s výborným soupeřem. V některých momentech nás hosté doslova zamkli v pásmu, ale i my jsme měli šance.“
Oblíbenec jihlavského publika Tomáš Čachotský oslavil proti Ústí svůj pětistý zápas v dresu Dukly. „Včera mi sice Fíca něco naznačoval, ale já to vůbec nevěděl,“ přiznává sympatický nositel dresu s devadesátkou. Krásné jubileum korunoval letošní šestou brankou. „Předtím jsme měli nějaké dvě tři šance, které jsme ale bohužel neproměnili. O to víc jsem byl rád, že to tam konečně spadlo. V zápase jsem ale na výročí nemyslel, hrál jsem jako vždycky,“ dodává skromně.
Významný večer prožíval i Polcar. Ve třinácté minutě poslal puk za záda Zdeňka Orcta – brankáře, proti kterému hrával už jeho otec. Nadějný útočník se trefil i v prvním utkání s Ústím, to však v kleci stál Vladislav Koutský. Tentokrát však přednost dostal právě Orct, a tak měl Polcar ještě větší motivaci skórovat. „Já jsem se na to ale nijak zvlášť nepřipravoval. Když jsem se dozvěděl, že bude pan Orct chytat, říkal jsem si, jak by to byl skvělý pocit vstřelit mu gól,“ poukazuje hráč s dvacítkou na to, jak moc byl rád, že nastoupil tento zkušený gólman. Jak již bylo řečeno, Orctovi „zatápěl“ také Aleš Polcar, Michaelův otec. Mladík však naznačuje, že to nemusí být konečná. „Jsem druhá generace, která mu dává góly. A kdoví, třeba bude i třetí, když vydrží chytat,“ usmívá se šibalsky.
Dukla si připsala cenný skalp a vrátila Ústí porážku 1:3 ze třetího kola. Po dvou výhrách s obtížným soupeřem se konečně může dostat do pohody. „My už jsme se psychicky zvedli po derby s Třebíčí. V kabině byla super nálada a povedlo se nám ji přenést i na led,“ poodhaluje klíč k úspěchu Polcar. Zároveň však připomíná, jak důležitá je podpora publika. „Doma se nám daří daleko víc. Velkou roli v tom hrají fanoušci. Vždycky nám vytvoří takovou atmosféru, že se nám tu hraje skvěle,“ vysekává poklonu jihlavským příznivcům. Necelým patnácti stům divákům patří za sobotní zápas stejně velký dík jako samotným hráčům. Hlasitým skandováním v průběhu celého zápasu vyburcovali jihlavské hokejisty k zarputilosti a bojovnosti, která sehrála proti silnému Ústí zásadní roli.
Sdílejte článek
