Návrat pro mne byl díky výhře sladší, říká po zápase s Pardubicemi Viktor Ujčík

31.07.2013 / Tomáš Lysý

Určitý kus symboliky by se dal určitě najít na tom, že úvodní gól Dukly v přátelském utkání s Pardubicemi vstřelil muž, jehož jméno bylo mezi fanoušky červenožlutých v poslední době skloňováno asi nejvíce. Viktor Ujčík Trojnásobný mistr světa v hokeji, který za Jihlavu nastoupil naposledy v sezoně 2003/2004 ke čtyřem zápasům, se trefil již po osmi minutách hry. „Byla to trošku klika. Jel jsem tam, protože tam byl nahozený puk a prostě jsem ho sklepl tak, že to gólmanovi propadlo,“ nehledá ve svém gólu vědu útočník s číslem 11.

Zpráva pro novináře: dnešní utkání sleduje 862 diváků. Velmi dobrá návštěva dorazila předposlední červencový den na Horácký zimní stadion v Jihlavě. Podobný počet lidí přišel na přípravný zápas Dukly naposled před dvěma lety. Tehdejší počet při zápase červenožlutých s reprezentací Francie byl ještě o 105 diváků větší. Lákadlo v podobě extraligových Pardubic bylo ještě umocněno startem Viktora Ujčíka. Pokud nebudeme počítat již uvedené zápasy v sezoně 2003/2004, dres s ježkem na prsou oblékl útočník naposledy v sezoně 1994/1995.

„Člověk samozřejmě vnímá, že oblékl dres Dukly. Přece jenom jsem se těšil. Už je to pár sezon, co jsem tady hrál naposled. Je to pro mne hodně specifické a tím, že šlo o vítězné utkání, byl návrat o to sladší,“ pochvaluje si svůj první start za Jihlavu po několika letech, navíc se vstřeleným gólem po sedmi minutách hry. Již půlminuty předtím měl šanci, při zakončení mu však puk sjel z hole. Napodruhé už byl úspěšný. „Byla to trošku klika. Jel jsem tam, protože před brankou byl nahozený puk a prostě jsem ho sklepl tak, že to gólmanovi propadlo,“ popisuje svůj zásah.

Do utkání nastoupil jako centr s Ondřejem Pěškou a Michalem Důrasem na křídlech. „Já si ještě musím trošku zvyknout na to, že hraju centra. Musím zapracovat na buly a na způsobu najíždění, protože jsem hrál hodně let za sebou pravé křídlo. Takže i já mám na čem pracovat. Michal je inteligentní hráč, komunikativní a hraje se s ním oc dobře“ říká velezkušený hráč. Původně však měl vedle „staronových“ hráčů Dukly nastoupit jiný hráč. „Měl s námi hrát mladý Prokšík (Marek Prokš – pozn. aut.), ale ten si udělal něco s kolenem. Takže teď za něj zaskakoval Pěšoun (Ondřej Pěška – pozn. aut.). Ale hrál taky dobře. Myslím si, že když se člověk snaží odevzdat maximální výkon, tak se vždycky výsledek dostaví,“ přemítá velezkušený hráč.

I přes poměrně hladkou výhru, o které Jihlava rozhodla třemi vstřelenými góly ve třetí třetině, krotí počáteční nadšení. „Tak jako nedělejme z prvního zápasu závěry. Vím sám, že když jsem hrál za extraligový tým, tak prvních čtrnáct dní v přípravě prostě moc velký rozdíl není. Jakmile dá domácí mužstvo do zápasu trochu bojovnosti navíc, tak rozdíly mezi hráči v těchto začátcích takové nejsou,“ odpovídá na otázku, jaké jsou jeho dojmy z výhry. „Hlavně si ale myslím, že máme dobrý tým a kluci odehráli výborný zápas. Samozřejmě Ríťa (David Rittich – pozn. aut.) podal v brance výborný výkon. Od gólmana to započalo a my jsme se připojili,“ hledá důvody úspěchu.

Hráč, který prošel šesti extraligovými kluby, poprvé vyvolá úsměv na tvářích zástupců médií při odpovědi na otázku ohledně svého zdravotního stavu. „Tak zeptám se jich,“ reaguje pohotově na dotaz týkajících se jeho kolen. „Pokud jde jen o to rozhodování, byl bych jednoznačně rozhodnut, že tedy chci zůstat. Chtěl jsem na rovinu vidět mužstvo a mám z toho dobrý pocit. Kluci šlapou, snaží se, je vidět, že chtějí hrát, rvou se o místo, má to hlavu a patu,“ naznačuje, že nejde pouze o jeho souhru s mužstvem, ale i zdravotní stav a peníze za prodej jeho hráčských práv.

Dvojnásobný šampion finské nejvyšší soutěže prohodil po zápasu pár slov ve finštině s manažerem finské výpravy Mezinárodní hokejové školy Hannu Tyrym, která v současnosti probíhá na Horáckém zimním stadionu. Potkal jej v šatně, když si účastníci hokejové školy šli prohlédnout kabinu A týmu Dukly. „Samozřejmě si pamatuju spíše ty hokejové fráze a pár takových těch komunikačních frází – jak se máš, co děláš a podobné věci. Jinak já prostě na ty jazyky moc nejsem,“ rozesmál přítomné novináře i podruhé.