Rozpis ledu
Živé vysílání
Duklu Jihlava čekala při vloženém pondělním kole dlouhá předlouhá cesta do Havířova. 270 kilometrů dlouhý přesun zvládla družina trenéra Petra Vlka za zhruba tři a půl hodiny. Nováček první hokejové ligy byl prvním soupeřem Dukly ve druhá čtvrtině základní části. Jihlavský tým si nakonec odvezl důležité vítězství 5:3. „Jsou to parádní body, protože Havířov je nepříjemný soupeř. Hodně mě překvapil i v tom prvním zápase, který hrál u nás v Jihlavě. Doma byl ještě nepříjemnější. Myslím, že jejich postavení v tabulce jejich kvalitám moc neodpovídá. Mohli by hrát klidně i výš,“ ohlíží se za výkonem AZetu Michal Důras a pouští se do hodnocení průběhu zápasu: „Celý zápas jsme byli o trochu lepší a vítězství jsme šli víc naproti. Hned ze začátku jsme měli přesilovku, ta nám nevyšla, ale potom jsme už další dvě využili, odskočili jsme o dva góly a to dvougólové vedení jsme si hlídali až do samotného závěru. I když zbytečnými chybami jsme soupeři nabídli jakous takous šanci. Je ale dobře, že jsme nepřipustili takové drama jako v sobotu Berouně.“
Havířov, který se do první ligy vrátil po více jak třech letech, je podle jihlavského útočníka hodně houževnatým soupeřem. „V Havířově se nikomu nebude hrát lehce,“ poukazuje na atmosféru na ledě i v hledišti pětitisícové arény, která byla při zápase s Jihlavou zaplněna zhruba z poloviny. Tribuny hnaly havířovské hráče kupředu. „Je vidět, že ta euforie z postupu tam pořád trvá. Lidi chodí, fandí, užívají si to, protože tam několik let měli jen druhou ligu. Připadá mi, že pořád slaví, že postoupili. Ta euforie je znát jak na lidech v hledišti, tak i na hráčích. A právě o to víc je Havířov nepříjemnější soupeř,“ rozebírá diváckou kulisu při zápase. Havířovským fans zdatně čelila svými chorály a povedeným choreem i zhruba dvacítka fanoušků z Jihlavy. „Byli slyšet,“ doplňuje Michal Důras.
ZMAŘENÁ ŠANCE. Jeden z havlíčobrodských hráčů právě zmařil šanci Michala Důrase v regionálním derby Dukly s Rebely. Foto: Zbyněk Zápotočný
První gól za Duklu
Jednatřicetiletý útočník slavil ve 25. minutě zápasu svůj první gól v sezoně. Čekal na něj hodně dlouho a bylo znát, jak jej sžírají neproměněné šance. „Ani nevím, co k tomu říct. Čekal jsem jedenáct zápasů, až do třináctého kola, protože ve dvou zápasech jsem nehrál kvůli zraněnému kotníku… Byla to hrozná doba. Nepamatuju, že bych někdy ze začátku sezony čekal tahle dlouho. Bylo to hodně frustrující období. V posledních týdnech to člověk má, ať chce nebo nechce v hlavě celý den a přemýšlí nad tím. Já jsem zkoušel změnit různé věci, třeba zapíchnout hokejky do záchodu. Stále to ale nepřicházelo. Přitom šancí v každém zápase bylo dost. A když pak nevyužiju další dvě, musím na to myslet pořád víc, že to zase nepřijde,“ popisuje období, které předcházelo jeho gólové radosti v Havířově. Mimochodem, tento gól nebyl jenom prvním Michalovým zásahem v sezoně, ale vůbec prvním gólem za A-tým Dukly Jihlava v mistrovském zápase. „Jsem rád, že už to tam konečně spadlo a že už nad tím nemusím přemýšlet. Už to půjde normálně. Hlavně hlava si teď odpočine, už to bude v pohodě,“ věří jihlavská šestadevadesátka.
V PRVNÍ ČTVRTINĚ BEZ GÓLU. Během první čtvrtiny základní části odehrál Michal Důras jedenáct utkání. Ani jednou se neradoval ze vstřeleného gólu. Nyní věří, že své gólové "manko" dožene. Foto: Zdeněk Drla
Pomohla až domluva Viktora Ujčíka?
Během období, kdy se ne a ne trefit, zkoušel různé fígle. Nakonec možná pomohlo to, když si jeho starší parťák promluvil s jeho holemi.
„Hráči zkoušejí všechno. Jinak obalit hokejku, nebo nějakou změnu ve výstroji, jiná cvičení a přípravu před zápasem, změnu jídla, i ty hokejky jsme měl v záchodě, aby se soustředily a aby třeba změkly,“ vypráví Michal Důras a přidává svůj recet, jak z krize ven. „Člověk hledá nějakou cestu, jak by se to otočilo. Musí začít od píky úplnými maličkostmi, každým vyhraným soubojem se posouvat nahoru a pořád věřit ve své schopnosti. Člověk si musí pořád věřit. I když mu to nejde, tak věřit, že to v sobě má. Čím je ale těch zápasů, kdy mu to tam nepadne, víc, o to je to horší. Hlava je dneska sedmdesát procent výkonu a takový problém se musí nějak projevit,“ říká Michal Důras a už vzhlíží následující prvoligové bitvy. „Před námi je ještě dlouhá část sezony. Já jsem rád, že je tohle období za mnou a věřím, že v těch následujících třech čtvrtinách doženu gólově to, co jsem zameškal v té čtvrtině první.“
Po Důrasově gólu, který v té chvíli znamenal vedení Dukly 2:0, se na sociálních sítích objevily oslavné statusy. Spousta příznivců Dukly si přála, aby svoji střeleckou smůlu co nejdříve prolomil. Stalo se v čase 24:17… „Já strašně moc děkuju spoluhráčům, trenérům, fanouškům, rodině,“ sype z rukávu děkovačku jak při předávání Českých lvů. „Všichni mi to tak moc přáli, že už to tam prostě muselo spadnout. Ujča (Viktor Ujčík – pozn. aut.) si před zápasem promluvil s mými hokejkami, od trenéra jsem dostal banán, že už ho konečně dám. Tak jsem si ho hnedka dal ke svačince,“ směje se šikovný útočník. „Konečně se to protrhlo,“ viditelně se ulevilo autorovi více jak stovky extraligových gólů.
Sdílejte článek
