Jaroš oprášil výstroj a zapojil se do tréninku

Poslední kapka, která donutila Jaroše zajet si k rodičům pro svoji výstroj, prý přišla ve čtvrtek. „Trénovali jsme práci s holí a kluci do mě pořád šili, že se mi to střílí bez rukavic. To neměli dělat, došel jsem si pro ně a ukázal jim, jak má taková střelba správně vypadat,“ bavil se jihlavský rodák.

To ale brankařské dvojici Milan Řehoř – Vratislav Vajner nestačilo, po chvilce svého trenéra vmanipulovali k tomu, aby se jen tak bez výstroje postavil do branky. „Tvrdili, že já bych tam bez helmy nikdy nevlezl,“ prozradil Jaroš. „Omyl, šel jsem jen tak v tričku a šortkách. I když, samozřejmě kluci nestříleli moc tvrdě,“ dodal.

V pondělí už se ale nikdo ze střelců nedržel zpátky a Jaroš si tak na vlastní kůži vyzkoušel například i rány Petra Štracha. „Vidíš, jak to tvému trenérovi jde? Měl by sis ze mě vzít příklad,“ volal přitom na Milana Řehoře. Jenže narazil, třiadvacetiletý brankář nikdy nechodí pro odpověď příliš daleko. „To jo vezmu si z tebe příklad a skončím tak brzy jako ty,“ smál se na celé kolo.

„Jo, ale já skončil jenom proto, aby z tebe něco pořádného bylo,“ kontroval Jaroš. Pak už se ovšem znovu plně soustředil na puky, které na něj v pravidelných intervalech posílala trojice Štrach, Rytnauer, Duben. „Bylo to super. Ono není nic moc, pořád se jenom dívat. Takhle jsem si to osvěžil a myslím, že teď budu gólmanům zase trochu víc rozumět,“ svěřil se trenér.

Za hodinu a půl tréninku prý vypotil tři kila, možná i proto, že jeho výstroj váží podstatně víc, než ta, kterou oblékají jeho svěřenci. „To máte jako s počítači nebo auty, vývoj jde pořád dopředu. Ta moje je osm let stará, takže určitě váží víc a taky je dost neforemná. Mně to ale nevadí, užil jsem si to parádně,“ usmíval se spokojený Jaroš.

Sdílejte článek