Kluci si zpívali české písničky, v kabině byla pohoda, pochvaloval si Sláma

31.03.2010 / Jakub Mezlík

Tým staršího dorostu letos fungoval perfektně. Krátce po skončené sezoně to s potěšením kvitoval i jeho trenér Luboš Sláma, který hned ve své první sezoně v Jihlavě zaznamenal velký úspěch, když dovedl mladé jihlavské naděje mezi elitní osmičku v extralize. „Kluci makali, ať to byl první nebo poslední hráč, každý si plnil svoji roli,“ byl spokojený s dorostenci jejich kouč.

Dovedl jste tým staršího dorostu do čtvrtfinále extraligy, s takovým výsledkem musíte být jistě spokojený…
Určitě. Beru to jako úspěch pro tenhle tým. I když jsme si dávali cíle nejvyšší a chtěli jsme se dostat do závěrečného turnaje. K tomu scházelo málo, ale narazili jsme na nejsilnější tým soutěže a bohužel nám chybělo více štěstí. Celkově jsme se sezonou rozhodně spokojení, myslím si, že se nám tady s pány Pěškou, Brychtou a Šťastným podařilo vytvořit skvělou partu, která si třeba před zápasem zpívala české písničky v kabině. A ten tým šlapal, podařilo se ho stmelit.

Čím dokázala Jihlava přehrát své soupeře?
Myslím si, že právě díky té partě. Na ledě byl vidět z hráčů entuziazmus, z týmu šel strach. Kluci makali, ať to byl první nebo poslední hráč. Všichni od nás dostávali určité pokyny, co mají hrát, někdo byl od toho, aby dával góly, další, aby bránil, někdo, aby pomohl na odpočinek.

Nemáme tady žádné hokejové hvězdy, které by byly v nějaké reprezentaci, ale ti kluci vědí, že když budou hodně trénovat, hodně dřít a myslet na ten hokej, tak mají našlápnuto k tomu se do reprezentace dostat. Nemusí to být jen mládežnická, ale klidně v budoucnu chlapská. Talent nehraje takovou roli, podle mě tak deset procent. Devadesát procent je v té práci, kterou oni tady odvádějí.

Je někdo, kdo vás v letošní sezoně příjemně nebo naopak nepříjemně překvapil?
Příjemně mě překvapili ti hráči, kteří hráli na jiných postech než normálně, třeba když jsem je dal z útoku do obrany. Plnili si funkce, které měli, a vůbec nezklamali. Také mě překvapili hráči ročníku 1993, kteří i přesto dokázali táhnout tenhle tým, ať to byl třeba v obraně Zadražil nebo v útoku Přidal a Štěpán. Tihle hráči by to tady měli příští rok vést, jestli nepůjdou do juniorky.

Na soupisce jste letos měli hodně hráčů ročníku 1992, kteří se zařadí příští sezonu věkem mezi juniory, myslíte, že se dokážou prosadit a uhrají lepší výsledek než letošní juniorský tým?
Těžko se to hodnotí. Ale myslím, že ti hráči co tady jsou, mají na to, aby hráli v juniorce příští rok střed tabulky.

A teď ještě k těm nejmladším, tedy hráčům ročníku 1994, kteří dostali ve starším dorostu prostor zejména poté, co jste si zajistili play-off. Jak jste byl s nimi spokojen?
Výborné zápasy u nás odehráli Tomáš Střecha a Hynek Tobola, kteří byli i v play off pořád na ledě, byli šikovní, s nimi jsem byl spokojený. A ti další kluci, kteří od nás kromě Lupače tolik šancí nedostali, to jsou hráči, kteří potřebují ještě hrát v té svojí kategorii a získat tu hokejovost. Tady už je to o síle, rychlosti, o bruslení a nedokázali se prosadit tak, jak v nižší kategorii. Ale odehráli si tady své.

Tým letos neměl jasnou brankářskou jedničku, gólmani se pravidelně střídali, byl to záměr už od začátku sezony?
Tady v Jihlavě je trenér gólmanů Petr Jaroš, a ten se rozhoduje, kdo bude chytat. A už na začátku sezony jsme se domluvili, že se budou kluci střídat.

Takže jste neměl při volbě brankářů pro zápasy svoje slovo?
Samozřejmě nějakým způsobem jsme se domlouvali, ale poslední rozhodnutí, kdo půjde do brány, bylo na něm. Ale třeba občas v zápase jsem nějaké změny musel udělat já, když jsem třeba střídal gólmana, protože dostal rychlé góly. Musím říct, že výkony obou, jak Jirky Šťastného, tak Davida Ritticha, byly vyrovnané a ti kluci byli tak padesát na padesát.

Jak se vám líbil letošní systém extraligy staršího dorostu? Přeci jen bylo trochu zvláštní, že už v prosinci mělo dvanáct týmů jistotu postupu do play-off…
Já jsem byl velice spokojený s první částí, když jsme hráli s osmi mančaftama v naší skupině, všechna ta utkání měly parádní atmosféru, byl to boj až do posledního zápasu. Pořád jsme museli dotahovat, abychom se dostali do té čtyřky, bylo to absolutně napnuté až do rozhodujícího zápasu s Libercem. Tak by to mělo vypadat.

Pak když jsme se dostali mezi nejlepších dvanáct, tak to trochu spadlo a měsíc jsme měli problém nějak ty kluky znova dostat motivace, protože se hodně i hráči měnili, nahoru a dolu napříč kategoriemi, takže to nebylo tak ideální. Kdyby se hrála dlouhodobá soutěž zakončená play-off, tak by to bylo asi lepší.

Jaké jsou vaše další plány? Chtěl byste zůstat v Jihlavě i v příští sezoně?
Určitě, já jsem tady byl spokojený. Teď mám smlouvu do konce dubna, a když mi bude nabídnuta další spolupráce, tak bych tady chtěl zůstat.