Hrát v takové atmosféře je nádhera, rozplýval se jihlavský kapitán

03.11.2013 / Diana Váňová

Přesně po týdnu nastoupili hráči Dukly na modrou čáru svého domovského stadionu, aby přivítali soupeře z Mladé Boleslavi. Ambiciózní Středočeši přijeli s poměrně přesvědčivými výsledky – z posledních šesti zápasů inkasovali pouze tři branky a sedmadvacet jich vstřelili. Téměř dva a půl tisíce diváků ovšem hnalo za vítězstvím domácí tým, který nakonec zvítězil 5:2. „Myslím, že lidem se to muselo líbit a nám se to taky líbilo, protože hrát v takové atmosféře je nádhera,“ neskrýval své nadšení z jihlavského publika Tomáš Čachotský.

Z Ústí se jihlavští hokejisté vrátili s nepořízenou, a tak doma museli zabrat. Nečekal je ale lehký úkol, na Horácký zimní stadion se chystal „černý kůň“ celé soutěže, Mladá Boleslav. Již po pěti minutách hry se ale domácí těšili z průběžného výsledku 2:0. „Myslím, že obraz hry tomu moc nenapovídal. V prvních asi deseti minutách jsme byli takoví ustrašení. Pak jsme ale dali góly a nějak už to šlo,“ rozpovídal se o úvodních minutách hry, které mnoho napověděly, Tomáš Čachotský.

Boleslavští se sice dokázali dostat na dostřel, domácí si ale své vedení pečlivě střežili. Jak ale přiznává David Rittich, hráči se rozhodně nenudili a ani on v bráně nezahálel: „První dvě třetiny toho na mě moc nešlo, ale pak v té třetí, za stavu 4:2, jsme jim dovolili vlastními fauly, aby se dostali k nám do pásma, z čehož vyplynuly šance.“ Dvě třetiny vydrželi hrát Jihlavští disciplinovaně, v té poslední ale dostali hosté jedinečnou nabídku na snížení – přesilovou hru pět na tři. „Bylo toho docela dost. Hrát za stavu 4:2 dvojité oslabení…hm. Kdybychom dostali gól, bylo by to už jen o jeden a z toho by byly pak další šance,“ přemítal nadějný gólman, který v první části hry zachránil červenožluté od vyrovnání, když vychytal trestné střílení Tomáše Klimenty.

Závěr zápasu byl již poměrně vyhrocený. „Jak to bylo 4:2, tak to na konci neunesli a začali vymýšlet, faulovat. Úplně zbytečně se nekoncentrovali na výkon,“ popsal marnou snahu hostujících hráčů Rittich a dodal, že to jeho týmu jen nahrávalo do karet: „My jsme toho využili, hráli jsme v klidu, snažili jsme si držet puk a vlastně jsme se nemuseli nikam hnát – vedli jsme o dvě branky, tak bylo hlavní je nedostat. Zároveň jsme ale věděli, že když zalezeme, bude to špatné. Oni by na nás vlítli a to by dopadlo zle.“

Po zápase si hráči užívali s diváky dlouho děkovačku. Úplně propocení, ale zato s úsměvy na tváři. „Byl to asi nejlepší výkon, co jsme předvedli. A konečně jsem taky něco chytl,“ usmíval se spokojeně mladý gólman. A i hodnocení kapitána týmu bylo jen pozitivní. „Myslím si, že dnes jsme podali výborný výkon. Bez deseti hráčů základní sestavy jsme dokázali porazit takový tým, jaký má Mladá Boleslav, to je vynikající. Semkli jsme se a ubojovali to. Prostě skvělá parta,“ nešetřil chválou miláček domácího publika.

Tomáš Čachotský si prostě výhru užíval a z atmosféry byl nadšený. „Já doufám, že taková kulisa tady bude v sezóně víckrát. Děkuju lidem za to, že nás hnali dopředu a byli tím šestým hráčem. Strašně rád bych jim za to poděkoval.“ Pro diváky měl nejen slova chvály a díků, ale také dobrou zprávu. Na otázku, co bude dělat za deset let, totiž s pousmáním odpověděl: „Za deset let? To budu hrát za Duklu, no.“