Na dno jsem si hrábl hned několikrát, říká Vojtěch Balaštík o přípravě

Vojto, stejně jako loni absolvuješ letní přípravu pod trenérem Petrem Svobodou. Před rokem jsi byl v týmu staršího dorostu, nyní jsi v juniorech. Je znát rozdíl v přípravě mezi oběma kategoriemi?
Z mého pohledu bych řekl, že rozdíl tam nějaký je, co se týká náročnosti, ale nic konkrétního si nevybavím. Je to asi tím, že letní příprava je náročná v každém ročníku, je to o fyzické připravenosti a zdatnosti. A hlavně, to se nemění, letní příprava je sakra nepříjemná (směje se). Jeden velký rozdíl letos přece jenom je. Čistě suchou přípravu (tělocvičnu, běhy atd.) jsme absolvovali asi tři týdny a někdy od 9.6. jsme najeli na tréninkový režim jako v sezoně - každý den je suchá příprava, pak led a opět suchá příprava. V pondělí a v úterý máme led i ráno.

⇒ Vojtěch Balaštík Narozen: 30.5.1996 Výška: 185 cm Váha: 85 kg Hůl: levá Post: útočník Čerstvě osmnáctiletý hokejista nastupoval v mládežnických kategoriích za týmy Hodonína a Komety Brno. V sezoně 2012/2013 se stal posilou staršího dorostu Dukly Jihlava. Hned ve své první „jihlavské“ sezoně dosáhl dle svých slov na největší úspěch a nejcennější medaili v dosavadní kariéře – bronzové místo v extralize staršího dorostu. Po trojici Anděl – Jícha – Mandát patřil k nejproduktivnějším hráčům úspěšného týmu. O rok později již vedl starší dorost jako kapitán. S týmem se dostal do prvního kola play-off, kde však Dukla podlehla Plzni v sérii 1:3. Loni absolvoval s týmem juniorů téměř celou úspěšnou baráž o udržení se v extralize. Ve čtyřech zápasech si připsal jeden gól, když na ledě PZ Kladna zvyšoval vedení svého týmu na 3:0 (Dukla nakonec porazila Kladno 4:0, v následujícím kole přehrála i Vsetín a zachránila se).

Petr Svoboda patří k náročným trenérům. Je to znát? „Hrábneš“ si často až na dno svých sil?
Ano, pan Svoboda náročný trenér opravdu je, a nic moc nám neodpustí. Ale to je dobře. Už loni jsem říkal, že je přísný, ale spravedlivý, a to se nezměnilo. Byl vynikající hráč, trénuje reprezentační U-18, a jsem si jistý - i když už mi to někdy leze na nervy - že ví, co potřebujeme a co nás má naučit. Na dno jsem si hrábl hned několikrát, při kruhových trénincích asi nejvíc. Ty byly opravdu hodně nepříjemné. Jde o několik stanovišť, kde se na každém dělá něco jiného a taky je vždycky jiný interval. Nebo taky běhání na "kremačce", kdy máme u sjezdovky ve Zborné vytrvalostní běhy na 8 x 1050 metrů. Ale náročný je každý trénink a pokaždé nám dá to, co potřebujeme. Když nám trenér psal sms před začátkem letní přípravy, kdy a kde se sejdeme, tak jsem mu odepsal: "Okey boss, see you in hell." (v překladu "Jasně šéfe, uvidíme se v pekle" - pozn. aut.). Myslím, že to vzal za své (smích).

Letní příprava je pro hokejisty tradičně nutné zlo. Najde se ale nějaká část přípravy, na kterou se v rámci možností těšíš? Co je naopak pro tebe v letní přípravě úplně nejhorší?
Já se asi nejvíc těším vždycky do kabiny na kluky. Pokecáme si, hážeme vtípky na tréninky nebo jeden na druhého. Teď třeba hodně rozebíráme MS ve fotbale v Brazílii a už se kvůli tomu strhla slovní přestřelka. Přijdu do kabiny s Davidem Hubertem a nemluvíme o ničem jiném. Hlavně Berymu (Simon Beran - pozn. aut.) to už vadí, ale jen proto, že tomu nerozumí (směje se).
Letos se vždycky těším na hru na konci tréninku, jako je basket, fotbal, čtyři na čtyři na ledě nebo tři na tři. Prohraný tým většinou cvičí navíc nebo uklízí puky, bohužel jsem za celou letní přípravu vždycky cvičil nebo sbíral. Teprve dnes (rozhovor vznikl ve středu 25.6. – pozn. aut.) jsem pocítil chuť vítězství, tak jsem se dočkal. A ještě jednou jsem vyhrál, když jsme hráli basket, ale to zrovna poražení necvičili a nevím proč. To mi leží v žaludku ještě dnes (usmívá se). Jediná věc, kterou jsem vyloženě nechtěl za letní přípravu dělat, byla dvacetiminutová rozcvička. To ale remcali snad všichni.

Loňskou sezonu jsi nastupoval hlavně ve starším dorostu, ale připsal sis i čtyři zápasy v základní části extraligy juniorů. V rámci baráže o extraligu sis ve stejné porci utkání připsal i jeden gól (uklidňujcí třetí trefa v zápase na Kladně). Jaké jsou tvé hlavní cíle pro tento rok?
Co se mně týče, tak uvidím, co ode mě bude vůbec očekávat pan Svoboda. Samozřejmě chci být týmu co nejvíc platný, ale hlavně dojít s kluky co nejdál. Je garantováno 54 zápasů, soutěž začíná v půlce srpna. Bude to náročné fyzicky i psychicky a je to jen na nás. Já vždycky věřím, že je možné všechno. Ať jste favorit nebo outsider, je třeba nic nepodcenit a jít zápas od zápasu.

Někteří tvoji spoluhráči z juniorů absolvují přípravu s A-týmem Dukly Jihlava a poslední čtvrtek v červnu je čeká závod o vůli – Iron man. V tomto případě jim asi nezávidíš, že?
Ne ne, to opravdu nezávidím. Bydlím s Vaškem Půžou a zítra (26.6. - pozn. aut.) ho to čeká. Není moc nadšený, ale vsadil bych na něj, že se umístí dobře. Sice to odplave na pejska, ale pak to dožene na kole a při běhání (rozesměje se).

Sdílejte článek