Maskotův deník, díl patnáctý: Zase jsme ten Brod neporazili

16.12.2008 / maskot Fanda

Ahoj lidi, řeknu vám, že ten závěr roku je pořádně hektický. A teď nemám na mysli zrovna shánění dárků, spíš to neustálé držení tlap, abychom před Štědrým dnem nahamounili co nejvíc bodů. Bohužel v derby s Havlíčkovým Brodem to zase nevyšlo.

Popravdě řečeno už mi to začíná lézt krkem. Mám pocit, že pořád dokola sleduju stejný film. Už jsem dokonce přemýšlel o změně nastavení programů. Zase na druhou stranu - zatím se klukům v nadstavbě daří aspoň v cizím teritoriu. Nejprve tři body z Kadaně a teď z Hradce Králové.

Jako není to špatný, jenomže já jsem spíš ten domácí typ. Takže doufám, že se dočkám třeba už ve středu proti Chomutovu. Ale pěkně po pořádku. Naše bábí by mě okřikla, že skáču od tématu k tématu jako blecha. (Myslím tu s tím malým b, aby náhodou moji rodinu někdo neobvinil ze spolčování s oním pruhovaným druhem)

VÁNOCE JSOU SVÁTKY KLIDU? HLOUPOST

Ještě než začnu podrobněji analyzovat další marný boj s Rebely, zaměřím se trochu na Vánoce. Nevím jak vy, ale souhlasím s názorem, že to kdysi byly svátky klidu. Bohužel pak nějaký blbec vymyslel dávání dárků. Tuhle jsem se na chvilku vypravil do města a řeknu vám rovnou: Děkuji, prodírání se davem opravdu není můj koníček.

Z celých Vánoc mám nejraději pocit, že nemusím nic dělat, nikam chodit a nic řešit. Sedím u televize a nechám si degenerovat mozek spoustou přesládlých filmů a pohádek. Občas pouze vyměním televizi za počítač a přesně nalajnovaný program proložím filmem přepáleným v programu Nero. A myslím, že nebudu jediný.

Ale teď už opravdu zpátky k hokeji. Očekávání a víra, že tentokrát už to přece musí vyjít padla se závěrečným hvizdem. Zase svítil na tabuli výsledek, který zaručoval přísun bodů na opačnou stranu než jsme si všichni přáli.

KDO SE MOC PTÁ, PROTAHUJE ZÁPAS

Přitom začátek se povedl, netrvalo dlouho a Olda Bakus ukázal, že je pro Duklu téměř nepostradatelný. V zápase pak nabil ostrými ještě dvakrát. A stejně to nestačilo. Zápas to byl dramatický, měl v podstatě všechno, co se od hokejového utkání čeká. Jenom ten výsledek kdyby byl obrácený.

A co k celému derby dodat? Snad jen to, že tři hodiny je na běžný zápas přeci jen trochu moc. Možná by neškodilo, kdyby si soupeř před utkáním aspoň malinko našprtal pravidla, pak by se nemusel na každé vhazování a odpískaný ofsajd ptát donekonečna rozhodčích. Stejně to kluci brodský nepochopili a musel se jít po jedné z třetin osobně zeptat ještě i jejich trenér. Moje babička mi tady napovídá, že stokrát to samé kdysi umořilo vola. Osobně nevím, co tím chtěla říct, ale je starší, a málokdy se plete.

ÚKOL DNEŠKA? PODPOŘIT DUKLU A JEŽKA

Zatímco v sobotu jsem byl otrávený jak indiánský šíp, v pondělí mi u onlajnu bylo podstatně veseleji. Sice moje nervová soustava dostávala pořádně zabrat, zvlášť, když připojení mělo tentokrát rychlost jednoho želvího kroku za hodinu, ale dílo se podařilo a Dukla si domů vezla z Hradce Králové tři body za výsledek 1:0. Milan Řehoř se konečně po dlouhé době dočkal nuly. (To já mám větší kliku, kolikrát narazím i na několik nul denně)

Jo, já vím, zas tak vtipné to nebylo. Takže raději k tomu, co nás čeká už ve středu v 17.30. No rozhodně žádná procházka ordinací růžovou zahradou. Takže pořádně fanděte, ať máme ty Vánoce zase o něco veselejší.

Parádní hokejové zážitky vám přeje maskot Fanda.