Navrátil: Obarvit si vlasy? To by se na gymplu nelíbilo

07.03.2009 / Eva Streichsbierová

Znovu patřil k nejlepším hráčům na ledě. Brankář jihlavských juniorů Petr Navrátil má zkrátka v baráži fazónu jako hrom. Ve čtyřech utkáních pustil dohromady jen pět gólů, přičemž v pátečním domácím souboji s Hradcem Králové povolil hostům pouze jednu radost. „Nejhůř mi bylo určitě v první třetině, kdy měl soupeř opravdu hodně šancí,“ přiznal osmnáctiletý hokejista.

Gólem skončila ta z 11. minuty, kdy se prosadil hradecký Salava. „Čekal jsem střelu na druhou stranu. Šel jsem na vyrážečku a on to vypálil na lapačku,“ popsal situaci Navrátil. „Naštěstí už jich Hradec víc nedal a my se pak od druhé třetiny zvedli. V poslední už jsme byli lepší a věřili, že vyhrajeme,“ dodal.

Hodně důležitým momentem páteční barážové bitvy na Horáckém zimním stadionu byla vyrovnávací branka, která padla v 18. minutě z hokejky kapitána jihlavského týmu Luďka Dvořáka. „Martin Kuřítko tam parádně vybojoval puk, ten se dostal ke mně a já do něj jenom tak plácnul. Myslím, že gólman toho moc neviděl,“ prohlásil úspěšný střelec.

Zatímco na konci úvodního dějství prožíval radost, v závěru třetí dvacetiminutovky byl jako na trní. V 58. minutě za stavu 2:1 ho totiž hlavní sudí vyloučil za nedovolené bránění. „Řekl bych, že to byl dost sporný faul. Každopádně jsem celý ten trest odstál. Byl jsem hrozně nervózní,“ svěřil se Dvořák. „Navrc v brance nás ale podržel a kluci už to umlátili,“ oddechl si.

Také on, stejně jako trenér, přiznal vekou zásluhu na dalším tříbodovém zisku publiku. „Za stavu 2:1, kdy se šlo opravdu na krev, pořád fandili a nenechali nás ani vteřinu vypustit. Jsme jim moc vděční,“ vzkázal fanouškům osmnáctiletý útočník. "Chvílemi jsme měli sice víc štěstí než rozumu, ale ustáli jsme to. Rozhodla bojovnost,“ byl přesvědčen.

Nyní čeká na jihlavské mladíky cesta do Ostravy k zápasu s Porubou, která zatím v baráži posbírala jen o jeden bod méně než Dukla. Na sever Moravy vyrazí svěřenci trenéra Tottera už v sobotu večer. „Musíme hrát pořád stejně. To znamená, že musíme dřít a makat naplno, nic světoborného už asi nevymyslíme,“ krčil rameny Dvořák, kterému při hodnocení stékala po tváři barva z rozmazané vlajky klubu.

Tu si před každým duelem malují všichni jihalvští hráči. A někteří navíc sáhli i po změně barevného odstínu na hlavě, přičemž převažuje blond. „Já do toho ale nešel, určitě by mi to neslušelo,“ smál se Dvořák. A jeho spoluhráč Navrátil jen souhlasně pokyvoval hlavou. „Já zas chodím na gympl a myslím, že by tam asi nebyli zrovna nadšení, kdybych přišel takhle zmalovaný,“ culila se brankářská jednička týmu.