Nejlepší jsou fanoušci Jihlavy, tvrdí obránce Jan Zelený

16.03.2009 / Eva Streichsbierová

Euforie a nadšení plně ovládlo kabinu jihlavských juniorů. Mladíci Dukly dokráčeli do cíle své postupové mise. Po roce jsou opět extraligoví! „Nikdo nepočítal s tím, že by to šlo takhle dobře. Patřičně si to teď užíváme, je to bomba,“ usmíval se po nedělním souboji se Vsetínem druhý nejproduktivnější obránce týmu Jan Zelený.

Oslavy s domácími fanoušky se ale úplně nepovedly. Porážka 5:8 asi nebylo v plánu...
Nebránili jsme poctivě, proto to dopadlo takhle. Samozřejmě jsme chtěli vyhrát, měly to být oslavy se vším všudy. Nikdo nechtěl dostat osm gólů.

Fanoušci vám ale nakonec porážku odpustili. Mělo ještě nějaké mužstvo v baráži takovou podporu?
Určitě ne. Akorát ve Vsetíně se to možná dalo srovnat, ale jinak jsou fanoušci Jihlavy absolutně nejlepší. Strašně moc jim děkujeme. Hnali nás pořád dopředu, na našem postupu mají velkou zásluhu. Ještě jednou, díky všem!

Který zápas byl v barážové sérii nejtěžší?
Všechny byly těžké. Například ten ve Vsetíně, ale i úplně první v Šumperku. Chvilku trvalo než jsme si zvykli na extraligový hokej.

Hodně vás asi držel nad vodou brankář Petr Navrátil. Je to tak?
Přesně. Peťa chytal úplně parádně, klobouk dolu před tím, co předváděl. Hlavně od něj to všechno začalo. To on nás v Šumperku podržel, když měl soupeř vyloženou šanci. A na to konto jsme se kousli a řekli si, že tak to nejde, že mu musíme pomoct.

Podle toho, co říkáte, jste byli opravdu jeden tým. Ale co nějaká krize, ta přece dolehne časem na každého?
Jasně, jenomže my jsme měli dvacet kluků, kteří byli schopni zápas rozhodnout. Když měl krizi jeden, zastoupil ho druhý. Prostě super.

Celou baráž znělo z kabiny jednohlasně, že se soustředíte na každý zápas zvlášť a myšlenky na extraligu z hlavy vytěsňujete. Bylo to skutečně tak?
Rozhodně. Trenér nás pořád držel na zemi, abychom si nemysleli, že všechno půjde samo. Ani po třech prvních vítězství to nepřišlo. Baráž je o deseti zápasech, může se stát cokoliv. Naštěstí jsme ji zvládli dobře (usmívá se).

Když už padlo jméno trenéra Tottera, on převzal tým v létě jako nový kouč. Hrál i jeho příchod roli ve vašem postupovém úspěchu?
Samozřejmě. Pan Totter nám absolutně nic neodpustil, za celou dobu. A teď v baráži ani pan Zeman. Jim patří velký dík. Jo a taky musím zmínit pana Musila, protože i ten za námi pořád stál. Cestoval s námi na většinu zápasů. A když pak slyšíte, jak fandí a tlačí vás dopředu, je to strašně znát.

Takže jeho pokřiky z hlediště jste nepřeslechli?
Pan Musil nejde přeslechnout (směje se).

První vlna oslav už proběhla po zápase v Praze. Cesta domů byla asi hodně veselá...
To jo, trošku jsme si zazpívali (směje se). Prostě jsme si to užili. Přesně podle rady trenéra. Ten nám řekl, ať slavíme, že postup do extraligy se nepodaří každý rok.

Předpokládám, že oslavy ještě nejsou zdaleka u konce, takže by se asi hodilo zrušení posledních dvou kol. Nebo snad ne?
Nebylo by to špatný, protože všichni jsme dost pomlácení a spousta nás hrála s chřipkou a nachlazením. Ale zase na druhou stranu jsme mladí a každý zápas navíc je pro nás dobrý.