Takhle venku hrát nemůžeme, hodnotí vysokou prohru mostecký Slavíček

11.10.2011 / Zdeněk Drla

Potřebovali bodovat, aby uhájili náskok před poslední Třebíčí. Nepodařilo se. Hokejisté Mostu odjížděli v pondělí večer z Horáckého zimního stadionu bez bodu a s vysokou prohrou 0:5. "V první třetině jsme byli chvílemi lepší. Je velká škoda, že jsme si nechali dát gól v poslední minutě. Pak už jsme hráli špatně odzadu. Navalilo se to na nás. Takhle venku hrát nemůžeme," hodnotí utkání jedenáctého kola první ligy útočník Mostu Bohumil Slavíček. Hráči družiny trenéra Kamila Kašťáka se o zisk bodů pokusí ve středu, kdy je doma čeká severočeské derby s Kadaní.

Devatenáctiletý útočník Bohumil Slavíček se na jihlavský led vrátil přesně po roce. Loni 1. října do jihlavské sítě vstřelil jeden gól, v pondělí vyšel bodově naprázdno. "To bylo ještě s juniorkou Slavie," vzpomíná mladík, který v severočeském klubu nosí jedenadvacítku na zádech. "S áčkem jsem hrál v Jihlavě poprvé. Musím říct, že diváci jsou tady skvělí, atmosféra byla dobrá. Není to tady špatné," ohlíží se za zápasem.

foto
⇒ Mostecký Bohumil Slavíček při pozápasovém rozhovoru.

Slavíček je hráčem Ústeckých Lvů, v Mostě je na ročním hostování. Spolu s dalšími dvěma mladíky ze Slavie Lukášem Žejdlem a Georgem Mavrojanidisem tvoří druhou útočnou formaci. Na svém kontě mají "mladé pušky" devět z pětadvaceti mosteckých gólů. "Dneska to ale nevyšlo," smutní Slavíček, který se během své dosavadní kariéry potkal v jednom týmu i s jihlavskými hráči. "S Toljou Protasenjou a Davidem Rittichem jsem byl v juniorce v Havířově. Oba to jsou skvělí kluci. Tolja je teď v Bělorusku, Ríťa chytá tady v juniorce. Na oba vzpomínám jenom v nejlepším," hodnotí severomoravskou štaci usměvavý mladík. Poté se cesty této trojice rozešly. Slavíček zamířil do juniorky pražské Slavie, Rittich a Protasenja se vrátili do jihlavské Dukly. Znovu se na ledě potkávali jen jako soupeři. "Vždycky, když jsme hráli proti sobě, tak tam nějaké špičkování bylo. Teď se na ledě nepotkáváme," říká šikovný útočník a vzpomíná na vzájemné sázky typu kdo komu dá gól nebo naopak kdo komu jeho šance vychytá. "Vždycky jsme hráli o nějakou cenu, nemůžu říct ale o jakou. Byla zkrátka vypsaná prémie. To k hokeji patří," culí se mladík.

Po skončení tohoto soutěžního ročníku by se rád prosadil do kádru svého mateřského oddílu. "Po sezoně snad dostanu šanci v Ústí, poperu se o to," dodává Bohumil Slavíček, který v loňské sezoně nakoukl do nejvyšší hokejové soutěže v dresu Slavie Praha.