Otevřel jsem oči a byl to gól, usmíval se Roman Maliník

21.02.2012 / Diana Váňová

Předposlední kolo základní části první ligy přilákalo na Horácký zimní stadion na 1200 fanoušků, kteří byli svědky hokejové přetlačované. Po parádním nástupu Dukly do druhé třetiny nevypadal stav pro Hradec nijak příznivě, hosté však dokázali zápas obrátit a dovést do dvoubodového vítězství. Ještě pár minut před koncem to ale vypadalo, že Jihlava neurve ani bod. Roman Maliník však příznivce ledového sportu dostal opět do varu, když čtrnáct sekund před závěrečným hvizdem srovnal na 4:4.

Již od úvodu zápasu nasadil Hradec vysoké tempo. „Ze začátku byl soupeř lepší, přehrával nás,“ poznamenal k hernímu tlaku z prvních minut Tomáš Čachotský. „Ale my jsme jim potom odskočili. Mohli jsme tu hru trošku zklidnit, bylo to dost nahoru-dolu,“ uvědomoval si zpětně. On sám měl na svědomí třetí gól domácích, který byl zároveň jubilejní 150. brankou Dukly v tomto roce.

Dalo by se říct, že dvoubrankové vedení by mohlo mužstvo uklidnit. Jenže soupeř si přichystal pro Jihlaváky studenou sprchu v podobě kontaktního gólu. Tím ovšem nemilá překvapení nebyla vyčerpána. Domácí borci měli k dispozici hned dvě dvojité přesilovky, ani jednu z nich však nevyužili, Hradec je měl ubráněné snad ještě lépe než klasické oslabení. „Přesilovky jsme měli proměnit, to byl samozřejmě rozhodující moment celého zápasu. Měli jsme k dispozici celkově snad tři minuty, přesto jsme branku nedali. To je stejná chyba, jako kdybychom ji dostali,“ neskrýval zklamání druhý nejúspěšnější hráč Dukly Čachotský. „Další šance tam samozřejmě byli. V prodloužení jel sám na bránu Mára Indra, i nějaké další přečíslení byly. Měli jsme šanci vyhrát, ale bohužel se to nepovedlo.“

Podobně viděl situaci také autor vyrovnávací trefy – Roman Maliník. „Chtěli jsme vyhrát, ale dělali jsme chyby, to šlo asi vidět. Kiksy byly individuální, ale někdy i celých pětek,“ neváhal s vysvětlením. Mladík, který je specialistou na „kulaté“ góly (již dvakrát si připsal stou branku Dukly v sezoně – pozn.aut.), si sice tentokrát jubilejní úspěšnou střelu neprezentoval, litovat toho však rozhodně nemusel. Po Tomáši Čachotském už se totiž sháněl Tomáš Ficenc, kapitán a pokladník, který výjimečnou branku jistě nenechá bez povšimnutí. Šikovný útočník se „jen“ vyrovnávacím gólem v poslední minutě pokutě vyhnul a fanoušky stejně potěšil . „Hráli jsme power-play a Čagy to hodil před bránu. Já jsem jen zavřel oči a střelil to tam. Nakonec jsem je jen otevřel a byl to gól,“ popsal podařenou akci sympatický forvard.

Na řadu tedy přišli nájezdy. Nelichotivé prognózy, které ve prospěch Dukly příliš nehrály (ze čtyř zápasů dotažených do samostatných nájezdů Jihlava vyhrála pouhý jeden), se nakonec potvrdily. „S tím jak to dopadlo…těžko říct, jestli jsme si nájezdy vyzkoušeli dobře,“ usmál se Čachotský ironicky. Maliník neviděl závěr zápasu tak tragicky. „Penaltový rozstřel, to je vždycky trochu loterie,“ pokrčil rameny. A podle trenéra Hradce Jiřího Mička byly dva body pro hosty zasloužené. „Zápas jsme odehráli dobře, tedy až na začátek druhé třetiny. V nájezdech jsme vyhráli zaslouženě,“ uzavřel zhodnocení svého týmu.

Před začátkem play-off se také začíná mluvit o možných soupeřích, na které by Dukla mohla narazit. Ve hře jsou Hradec a Benátky. Tomáš Čachotský o možných kalkulacích nechce ani slyšet. „Ono je složitý si někoho vybírat. Hrát s Ústím nebo Chomutovem, to je samozřejmě ještě o třídu, dvě těžší. Ale i tak to moc nejde. Zbytek osmičky je dost vyrovnaný. A play-off je úplně jiná soutěž, vždyť je vše od začátku.“ Ani Roman Maliník nechtěl být konkrétní. „Porazit se musí všichni, abychom se dostali co nejdal,“ doplnil s úsměvem a typickým vítkovickým akcentem.