Bylo to derby jak má být, pochvaluje si výhru v Havlíčkově Brodě Martin Filip

04.02.2013 / Zdeněk Drla

3123 - to je oficiální údaj o návštěvnosti čtvrté vzájemné bitvy mezi Duklou Jihlava a havlíčkobrodskými Rebely v aktuální sezoně, která mílovými kroky míří k závěru základní části. Teď už jde o hodně. Týmy kolem osmého místa zaručujícího účast v play-off potřebují v těchto dnech každý bod. A nejinak tomu bylo při sobotním derby Vysočiny v Kotlině. „Zápas splnil všechna naše očekávání. Bylo to debry jak má být, přišlo hodně lidí," hodnotí duel dvou sousedů v tabulce útočník Martin Filip. Nejstarší hráč týmu z krajského města Vysočiny v zápase 47. kola zaznamenal dvě trefy do černého. „V závěru se to ale zbytečně zvrhávalo v šarvátky a nesmyslné bitky," dodává jedním dechem muž, jehož pravou tvář "zdobí" od soboty krvavý šrám a velký otok. Nad bolestí ale vítězí dobrý pocit z vysoké výhry 6:1.

Právě o šarvátky a bitky nebyla při sobotním derby v Havlíčkově Brodě nouze. Hlavní rozhodčí Jaromír Vampola rozdal téměř sto čtyřicet trestných minut. „Je to ale k zamyšlení. Vždyť jiná derby nebo další důležitější zápasy pískají čtyři rozhodčí - neříkám že vždy dobře - ale pískají ve čtyřech. Takovéto derby, které bývá vždy vyhrocené, pískal jen jeden hlavní, to se nedá zvládnout," zamýšlí se nad delegací mužů v pruhovaném Martin Filip a pouští se do hodnocení zápasu.

„Ten první gól byl takový blbý," říká bez obalu. Jihlavská Dukla totiž už po sedmasedmdesáti vteřinách hry prohrávala 0:1. Naštěstí pro jihlavský tým to měl být jediný přesný zásah Rebelů. „Ten gól padl po našem špatném střídání. Při zavezení puku do třetiny přišla střela od modré. Pro nás takový smolný gól, ale padl tam. Jsem ale rád, že jsme na to dokázali rychle zareagovat, tím pádem jsme se nedostali do žádné "hokejové deprese" a už jsme pak tahali, jak se říká, za delší konec provazu," připomíná dvě jihlavské gólové odpovědi ještě v první desetiminutovce.

Nejdříve srovnával při přesilovce čtyř proti třem Michal Velecký, k obratu zavelel o dvě minuty později v klasické početní výhodě velezkušený střelec Daniel Hodek. „Vždycky nám tam ve správný okmažik ten gól spadnul, zápas jsme měli pod kontrolou," přemítá jedenačtyřicetiletý hokejista, jehož velké chvíle přišly ve třetím dějství, a definitivně tak pohřbily naděje domácích na jakýkoliv bodový zisk.

Než ale začala "úřadovat" jihlavská čtyřiadvacítka, zapsal se do listiny střelců ještě mladý navrátilec do sestavy Martin Vysloužil, jenž stál na konci pohledné akce dalších jihlavských mladíků Romana Mikeše a Martina Kuřítka. Dukla tak vedla po dvou třetinách na horkém brodském ledě už 3:1.

Ve 45. minutě skóroval zkušený jihlavský hráč poprvé. „S Jíchyčem (obránce Martin Jícha - pozn. aut.) jsme šli dva na jednoho. Byla to od něj taková střílená nahrávka, já jsem to jednou rukou ztečoval nahoru pod břevno. To se vpodstatě nedá chytat. Když puk změní metr před gólmanem o devadesát stupňů směr dráhy letu, tak se na to nedá zareagovat," komentuje svůj první sobotní gól Martin Filip.

Druhý přidal o necelých devět minut později, kdy Dukla využila ten večer již potřetí početní převahu. „Bylo to při naší přesilovce, kdy jsme se dostali do přečíslení dva na jednoho a ještě tam dojížděl jako třetí hráč Jesle (Michal Jeslínek - pozn. aut.), Pepíno Kolda nebo Malda, nevím kdo to v tu chvíli byl, ale byl to pravák (asistence byla připsána Romanu Maliníkovi - pozn. aut.), to dobře nahrál nahoru na Jesleho, který zůstal úplně volný, já jsem stáhl jejich obránce tím, že jsem se "šteloval" na nebezpečnou střelu z voleje, která ale nepříšla (smích). Jesle to parádně vystřelil a já jsem to jenom dorazil. Byl to taky malinko šťastný gól, ale zase přišel ve správnou chvíli. Brod šel do krize, to takové té křeče, ze které se už nedá dostat a nic z ní vytěžit, maximálně nějaké šarvátky," rozebírá svůj jedenáctý gól v sezoně Martin Filip.

Ten si z Havlíčkova Brodu odvezl nechtěnou ozdobu pravé tváře, nebyl však účastníkem žádné strkanice nebo bitky, jichž sobotní duel nabídl několik. Zasáhla ho hokejka protihráče. „Dostal jsem "homerun" asi z metru," zlehčuje situaci Martin Filip a pokračuje ve vysvětlování, jakže ke krvavému šrámu a obrovskému otoku na pravé straně obličeje přišel. „Ne, je to v pohodě. Ten hráč, který mi to udělal, tak se mi hned omlouval. Bylo to neúmyslné," vykládá. „Ale stejně pořád nechápu, jakým stylem chtěl ten puk hrát. Otočil se proti mě a švihnul mě hokejkou opravdu z metrové vzdálenosti z nápřahu přímo na horní čelist. Sám jsem překvapený, že tam mám jenom jeden steh. Všechny zuby zatím drží," klepe do stolu Filip, který je s výsledkem i atmosférou zápasu spokojený.

„Lidí bylo plno. Kdo si přišel zařvat, zafandit, musel být uspokojený. Kdo ale přišel na dobrý hokej, tomu to až tak nevyšlo, ale tak to prostě je. Každý zápas je jiný, někdy je to víc hokejové, jindy je to víc box. Důležitý je výsledek - ten hraje pro nás, takže z naší strany panuje určitě spokojenost," uzavírá Martin Filip.

SPOKOJENÝ FILIP. Martin Filip vstřelil v derby s Havlíčkovým Brodem dva góly a přispěl tak k vysoké výhře 6:1. Foto: Zbyněk Zápotočný