Hokej mě musí bavit, směje se Richard Král

10.08.2011 / Libor Kucza

Dvakrát se stal celkovým vítězem kanadského bodovaní nejvyšší hokejové soutěže. Svá nejlepší léta strávil v extraligovém Třinci, kde si vydobil jméno a uznání. Po celou dobu svého působení u Ocelářů patřil k nejlepším. S nadsázkou by se dalo říci, že kdo nezná jeho jméno, nezná český hokej. Nyní zavítal s polským týmem GKS Jastrzebie do metropole Vysočiny. Jak jste jistě uhodli, řeč je o velezkušeném Richardu Královi.

Do Jihlavy zavítal v rámci připravného turné polského Jastrzebie po Vysočině. Dukle Jihlava nakonec soupeř z východu podlehl 1:3. „Jihlava dnes byla lepší,“ zhodnotil Richard Král stručně utkání. Přes svůj věk se matador na ledové ploše rozhodně neztrácel. „Dneska jsem určitě nehrál dobře,“ odmítá s úsměvem pochvalná slova. A jaký je recept na hokejovou dlouhověkost? „Měl jsem štěstí, že se mi vyhýbala zranění,“ uznal. „A musí mě to sem tam bavit,“ dodává se pobavením.

Do týmu GKS Jastrzebie přestoupil Richard Král před sezonou 2010/2011. „Chtěl jsem už bydlet doma,“ prozrazuje hlavní důvod svého přesunu k polskému sousedovi. Velkou měrou se na jeho rozhodnutí podílel fakt, že už technicky vyspělému centrovi neležela na stole žádná nabídka z nejvyšší soutěže. „Žádná nabídka z extraligy nepřišla a první liga se mi už hrát nechtěla. Toto byl takový kompromis. Můžu být doma a můžu ještě hrát hokej,“ objasňuje forvard. Mezi českým a polským hokejem je ale velký rozdíl, především pak po technické stráce. „Největší rozdíl je v taktické vyspělosti, myšlení a technice,“ poukazuje na odlišnosti. „ V tomto je český hokej úplně někde jinde,“ doplňuje vzápětí.

V loňském ročníku polské soutěže Extraklasa si celek GKS Jastrzebie dokráčel pro 4. místo. Jaké jsou jeho letošní ambice? „Stejné, jako loni. Postup do play-off a tam hrát co nejlépe.“ Proslýchá se, že polský tým bude bojovat dokonce o medaili. „Vedení mluví o medaili, ale je tam pět dobrých mančaftů, které se porvou o 3 medaile, takže si myslím, že to bude těžké,“ krotí Richard Král optimismus. „Určitě se o to ale poperem,“ zvedá bojovnou náladu.

Ostřílený útočník začínal s velkým hokejem v Pardubicích, poté přes velkou nevoli jeho mateřského celku přestoupil do Třince, kde zažil svá nejlepší hokejová léta. „Mou nejlepší štací byl Třinec, kde jsem hrál týmově i individuálně nejlepší hokej,“ prozrazuje. V letech 2005 a 2006 pak okusil krátce angažmá ve Zlíně a Plzni, odkud zamířil do Mladé Boleslavi. Zde končil v roce 2010 své působení v české nejvyšší soutěži. I ve své poslední sezoně nasbíral úctyhodných 39 bodů! Zajímavostí je, že se i přes své kvalitní a stabilní výkony nikdy nedokázal více uplatnit v reprezentaci. Přesto však s počtem 933 odehraných utkání v československé a české nejvyšší soutěži navždy zůstane v kronikách českého hokeje zapsán tučným písmem.