Rozpis ledu
Živé vysílání
|
⇒ Daniel Hodek
Narozen: 4.1.1974
Devětatřicetiletý útočník je podle všeho rekordmanem v počtu odehraných prvoligových utkání (oficální statistiky ale neexistují). Podle dostupných údajů odehrál v druhé nejvyšší české soutěži 868 zápasů, v nich nastřílel 326 gólů.
|
Rozhodli jste se ukončit své působení v Dukle Jihlava i v profesionálním hokeji. Jaké jste měli důvody?
Daniel Hodek: Věk nikdo nezastaví. Druhou věcí je i fakt, že mám práci, jsem připraven na to, že půjdu do pracovního procesu. Těch důvodů je ale víc. Nechci to ale nijak víc rozebírat.
Tomáš Ficenc: Přesně, jak říká Dan. Věk nezastavíme. O ukončení kariéry jsem uvažoval někdy od listopadu, od prosince. Spousta věcí okolo mě v mém rozhodnutí utvrdila. Takže jsem se rozhodl po sezoně ukončit kariéru. Důvody ale nechci rozebírat. Končíme. Skončila tady v minulosti spousta lidí, skončit jsme jednou museli i my. Vyšlo to, že jsme skončili teď.
Kam dál se budou ubírat vaše životní osudy. Co budete dělat po skončení kariéry?
Daniel Hodek: Já mám podíl v jedné firmě, takže už si pomalu zvykám docházet tam. Čeká mě pravidelné vstávání do práce (smích).
Tomáš Ficenc: Něco se určitě najde. Teď budeme žít civilní život.
Nebudou vám chybět brusle a hokejka? Vždyť jste hráli hokej přes třicet let...
Daniel Hodek: Myslím, že od září, kdy se začne znovu hrát liga, tak mi to určitě chybět bude, ne že ne. Já jsem hrál skoro do čtyřiceti let a z ničeho nic takhle skončit... Hokej mi bude chybět. Jak to budu pociťovat, nebo jestli budu hokej vyhledávat někde jinde, to zatím říct nemůžu. To uvidím až v září, kdy se začne hrát.
Tomáš Ficenc: Brusle mi určitě budou chybět, ale myslím, že to přijde až bude začínat nová soutěž někdy v půlce září. Ale letní příprava - když si představím, kolikrát jsem ji dělal - tak ta mi chybět určitě nebude (úsměv). Teď si užívám volno, malou dcerku. Je to teď něco jiného. Je potřeba teď přehodit výhybku na jinou kolej. Ale v září, až začne soutěž a budou se hrát zápasy, tak si určitě budu říkat: Tam jsem ještě možná mohl být. Ale takhle jsem se rozhodl a svého rozhodnutí nelituju a litovat nebudu. Ale brusle chybět budou.
Když už nebudete aktivními hráči na ledě, budete alespoň sledovat výkony svých dnes už bývalých spoluhráčů na stadionu?
Daniel Hodek: Na nějaké zápasy se určitě přijdu podívat. Neumím teď říct, jak často to bude, protože nevím, jak budu mít čas kvůli práci. Samozřejmě ty lepší zápasy si nenechám ujít, ale zda budu chodit pravidelně nebo ne, to v této chvíli říct nemůžu.
Fomáš Ficenc: Já chodit budu a budu fandit. Dukle pořád přeju to nejlepší. Oba dva jsme Jihlaváci a vždycky jsme pro Jihlavu chtěli dělat maximum, co bylo v našich silách. Na zápasy určitě chodit budu, ale ne na všechny, to, myslím, stíhat nebudu. Rád se ale přijdu podívat. Klukům přeju všechno dobré, hlavně ať jsou zdraví, ať jim všechno funguje a ať hrají dobrý hokej. Je tady spousta mladých kluků, kteří mají všechno před sebou - můžou nás napodobit věkem, budou to mít ale těžké (smích). Přeju jim ale, ať se jim daří.
|
⇒ Tomáš Ficenc
Narozen: 28. prosince 1977
Jihlavský odchovanec během své kariéry působil v extraligových týmech Jihlavy, Ústí nad Labem a Vítkovic, nejvyšší hokejovou soutěž si zahrál i na Slovensku, kdy s Žilinou v sezoně 2005/2006 vybojoval titul. Před dvěma lety jej v závěru sezony povolaly Vítkovice, které vlastní jeho hráčská práva. S nimi v severomoravském finále proti Třinci získal extraligové stříbro.
|
Když se vrátíme k vaší právě skončené kariéře, která byla bohatá, které momenty a důležité okamžiky vám utkvěly hluboko v paměti?
Daniel Hodek: Těch zajímavých momentů bylo během let spousta. Některé byly špatné, některé pěkné. První ligu jsem začínal hrát na vojně v Táboře, kam mě Dukla poslala. Nejlíp jsem se citít, když jsem hrál doma, to jsem byl spokojený. Dobře bylo i v Ústí, v Senátorech ve Žďáře, nezapomenu na moje působení v Brodě, protože tam jsem začínal vlastně stabilně hrát první ligu. Tam jsem zažil Oldu Válka, Jardu Benáka, Libora Dolanu, vedl to Gusta Žák - na to vzpomínám hodně a často. Jenom jeden dobrý nebo jeden špatný okamžit se teď nedají vybrat. Asi ten špatný byl tady s Jihlavou, když jsme spadli z extraligy v baráži se Znojmem, to bylo pro mě velké zklamání.
Tomáš Ficenc: Mezi ty dobré okamžiky patří určitě titul v Žilině a v Ústí nad Labem postup z první ligy do extraligy. V Ústí nad Labem byla asi nejlepší parta, co jsem kdy ve svém hokejovém životě zažil. V Žilině to bylo podobné. Tam jsme nebyli žádní favorité, do play-off jsme šli ze sedmého místa a vyhráli jsme titul. Vzpomínky na Slovensko mám fantastické. To jsou ty pozitivní okamžiky. A špatné momenty? Sestup s Duklou z extraligy. A možná i letošní sezona, která mohla být trošku jiná, nebyla dobrá. To mi tak trochu kazí závěr kariéry. V Jihlavě jsem ale prožil nejkrásnější hokejové roky, vůbec poprvé jsem se tady dostal mezi chlapy do A-týmu. Na jihlavské roky nezapomenu. Úspěchy mi přišly, bohužel, někde jinde, ne v Jihlavě, ale nikdy na ni nazapomenu. Náš zimák má svoji atmosféru, která je vynikající.
Přijďte se rozloučit s hráči!
Ve středu 17. dubna proběhne v Hospůdce Ta jihlavská... na Horáckém zimním stadionu rozlučka s oběma hráči. Daniel Hodek a Tomáš Ficenc obdrží od vedení klubu dárek a vy budete moci odcházejícím ikonám jihlavského týmu položit své otázky při následné besedě. Chybět nebude ani autogramiáda. Startujeme v 17:30 hodin. Přijďte se rozloučit s hráči, kteří podstatnou část své kariéry spojili s Duklou Jihlava.
Sdílejte článek
.jpg)