Výsledky mládeže jsou důležité a příznivé, ale na prvním místě je výchova hráčů pro kategorii dospělých, říká manažer mládeže Jiří Jungwirth

Jihlavské extraligové mládežnické týmy, stejně tak žákovské celky, se v polovině sezony nachází na výborných místech a zažívají povedenou sezonu. Co na to říkáte?
Letos se nám daří. Výsledky jsou důležité, příznivé a lichotivé, ale na prvním místě u mládeže je pořád výchova hráčů pro kategorii dospělých. Ve všech kategoriích, juniorkou počínaje a žáky konče, jsou hráči, kteří by v budoucnu mohli hrát ligu nebo extraligu dospělých. Žáci navazují na loňský rok, kdy vyhráli tři kategorie ze čtyř a letos to potvrzují opět. Postavením v tabulce jsou výrazně lepší starší a mladší dorostenci.

Trenéři pracují stále stejně poctivě a stejně dobře jako loni, kdy měli párkrát i smůlu, že zápasy o gól prohrávali. Nyní je o gól vyhrávají, což je výrazně znát bodově i postavením v tabulce. Příznivé je, že se na hru mládežníků dá dívat. Jsou tam akce, které opravdu stojí za to. Hlavně ale znovu opakuji, že důležitý je výchovný pohled a ten dává optimismus do budoucna, že by se někteří hráči mohli urodit pro A-tým a mohli by zde být.

Čtěte také: Parádní práce extraligové mládeže Dukly. Junioři, starší i mladší dorostenci patří k nejlepším týmům v republice

U mládežnických hráčů je rovněž důležitá školní docházka, výsledky ve škole a vůbec jejich výchova. Daří se v tomto ohledu podobně jako výsledkově?
To je těžká otázka (usmívá se). Pořád to není úplně optimální. Snažíme se na kluky tlačit, aby do školy nejen chodili, ale něco v ní i dělali. Aby je škola nějak připravila pro život. Myslíme si, že spojitost škola – hokej – život prostě jde dohromady. Kdo přistupuje správně ke škole, ten správně přistupuje i k hokeji. Kdo školu lajdá a nemá k ní správný přístup, pak nemůže mít správný přístup ani k hokeji. Je to spojitá vazba a snažíme se, aby to kluci pochopili. Aby do školy nejen chodili, ale i pracovali v ní, tak jako pracují na ledě při hokeji. Někoho samozřejmě škola baví méně než hokej, ale je to povinnost, je to nutné a pro život podstatné.

Má některý z týmů šanci uspět tak, jako se to povedlo bronzovému staršímu dorostu v sezoně 2012/2013 nebo o rok později mladšímu dorostu, který postoupil na mistrovství republiky?
Šance uspět v mladším dorostu i ve starším dorostu nějaká je. Stejně jako je šance dostat se v kategorii starších žáků na závěrečný turnaj o mistra republiky. Mladší žáci bohužel mistrovství ČR nehrají, jinak by patřili k velkým favoritům.

Záleží, jaká budou zranění, která se nám trošku nakupila, takže týmy se doplňují. Mladší dorostenci jdou do staršího dorostu, starší dorostenci jdou do juniorů a dochází k posunům. Ohledně PR pro klub by asi bylo dobré udělat nějaký dobrý výsledek. Ale říkám, podstatná je výchova kluků, aby se dostali někam dále. Byli bychom však rádi, kdybychom dosáhli nějakého úspěchu s nějakým mužstvem v rámci celé republiky.

Čtěte také: Všechny čtyři žákovské týmy Dukly vévodí svým tabulkám, soupeřům pravidelně dávají znát svojí dominanci

Jak vnímají současné umístění mládežnických týmů rodiče hokejistů? Jsou také spokojeni, že se týmům, ve kterých hrají jejich děti, tolik daří?
Rodiče jsou otázkou sami pro sebe. I když se daří a týmy, kde hrají jejich děti, jsou na prvních místech kategorií, tak přesto jsou někteří nespokojení, že hráč už měl být tam a tam, že tam nebyl a byl tam místo něj někdo jiný. To bylo, je a bude. S tím musíme pracovat a trenér si musí být schopný obhájit svojí práci. Proč to dělá tak a ne zrovna naopak. Proč ne Petr a ne Pavel. Navenek to vypadá dobře. Jsme na prvních místech, ale že by to rodiče úplně uklidnilo, to bohužel. Ovšem oni jsou pro nás i hnacím motorem. Měli by nutit trenéry k zamýšlení, zda je správně, co dělají. Rodiče dávají do hokeje své finance, mají v týmech své děti a je v pořádku, že se o to zajímají, ale nesmí to přesáhnout své hranice.

Někteří hráči, kteří jsou lídři svých týmů, dostávají šanci i ve vyšší kategorii a nevedou si tam vůbec špatně. Jak se na tohle díváte?
Je to pořád otázka toho, o čem se bavíme v posledních letech velmi často. Jestli je lepší, aby hráč hrál za starší kategorii nebo ve své kategorii. Zvolili jsme variantu, že hráči začnou hrát ve svých kategoriích. Tam by měli být lídry mužstva, dávat góly, mužstvo táhnout a dirigovat. Tím by si měli schopnost vytvářet být vůdci, která v dnešním hokeji chybí. Tito hráči by měli být schopní plynule přejít do starší kategorie.

Ve starších žácích jsou hráči jako Matouš Menšík, Marek Chvátal schopní hrát plnohodnotně v mladším dorostu. Mladší dorostenci Vítězslav Brož, Ondřej Chaloupek, Miroslav Juda, Adam Najman, Patrik Rašín nebo Valentýn Smolko jsou schopní hrát plnohodnotně za starší dorost, nejsou tam jen do počtu. To samé Dominik Adam, Lukáš Jindra, Slavomír Kadleček, Lukáš Mareš nebo Matěj Vála ze staršího dorostu hrají plnohodnotně v juniorech. Neubírá jim to, že hrají ve své kategorii a občas ve starší kategorii. Naopak si prostě věří a sebedůvěru mohou prodat i v kategorii vyšší. Než aby třeba hráli ve starší kategorii, tam se párkrát potkali s pukem a jejich sebedůvěra by nebyla taková. Myslím si, že tohle je správný postup a šanci budou dostávat pořád dále.