V Dukle jsem byl spokojený a užíval jsem si to tady, loučí se Lukáš Anděl

Lukáš Anděl byl v Dukle odmalička a uplynulá sezona byla jeho čtrnáctá v červenožlutých barvách. Na stále ještě dvaadvacetiletého útočníka výjimečný počin. Akorát jednou si odskočil na celou sezonu mimo Jihlavu, když po úspěšné sezoně staršího dorostu 2012/2013 zakončené bronzovou medailí odešel do proslulé akademie RedBullu Salzburg. Jak na svůj první velký úspěch v podobě třetího místa pod vedením Františka Zemana a parádního útoku Anděl, Jícha, Mandát pamatuje? „Tak samozřejmě, že si na to ještě občas zavzpomínám. Zůstalo mi to v paměti, protože to byl jeden z mých vůbec prvních úspěchu v mládežnické kategorii a nikdo před sezonou vůbec nečekal, že dokážeme skončit na takovém místě. O to byly bronzové medaile cennější,“ pamatuje hokejista, který tehdy kategorií patřil ještě do mladšího dorostu.

Další velký úspěch přišel o čtyři roky později. Sezona 2016/2017 se navždy ponese v duchu neuvěřitelného postupu Dukly do extraligy. „To už bylo něco úplně jiného. Byl to zatím asi největší zážitek, na který budu vždycky vzpomínat a je to něco, proč hokej hrajete. Sezona byla výborná, parta byla výborná, všichni jsme si spolu v kabině sedli. Až z toho byl postup do extraligy. Euforie byla obrovská a postupové oslavy si užil každý. Jak se to zasloužilo,“ usmívá se Lukáš Anděl, kterému se ročník v Tipsport extralize ledního hokeje vydařil. Třetí formace Anděl, Hlinka, Žálčík hrála oku lahodící hokej, první jmenovaný byl dokonce zařazen do ankety nováček sezony! „Popravdě, už od mala byl můj sen si zahrát extraligu a jsem rád, že jsem si ho splnil. O to více si vážím, že to bylo právě tady v Dukle, kde jsem odmala vyrostl a prošel si celou mládeží, první ligou a postupem do extraligy. Sezonu jsem si nesmírně užíval. Na každý zápas chodilo spousty lidí, hrála se kvalitní utkání a byla to pro mě veliká zkušenost,“ ohlíží se za extraligovým ročníkem.

O to bolestnější bylo, že extraliga znamenala pro Duklu pouze roční epizodou. Jako se stalo v minulosti několika jiným týmům, také Jihlava nedotáhla dobře rozehranou baráž do úspěšného konce. „Jako řadím postup mezi můj největší úspěch, tak sestup je asi největším zklamáním. Byla to obrovská škoda. Myslím si, že za to, jak jsme celou sezonu odehráli, jsme si sestoupit nezasloužili. Takový je sport; jednou jsi nahoře, jednou dole. Nám bohužel štěstí už tolik nepřálo a o pouhý bod se sestoupilo,“ smutní ještě po třech letech hokejista, který v žákovských kategoriích nosil dlouhé vlasy. Opravdu jako „blonďatý“ anděl.

Po sestupové sezoně Lukáš zářil. Útok Anděl, Skořepa, Pekr byl sestaven výborně a všichni tři měli průměr prakticky bodu na zápas. „Sezona vyšla výborně, co se týče osobních statistik. Ale nebyl jsem jediný, sedlo nám to v celé lajně. S Pepou a Pekym jsme se dobře doplňovali, sedli si herně a díky tomu se nám tolik dařilo,“ myslí si Lukáš Anděl, nicméně jakýkoliv individuální úspěch je vždy zastíněn tím, když sezona nedopadne dle očekávání. Jihlavě se nepodařilo ani vrátit do extraligy, ani dostat do baráže, když jí v semifinále vyřadilo nakonec postoupivší Kladno 1:4 na zápasy. „Celý ročník byl velice podobný tomu postupovému. Vyhrávalo se, byla dobrá nálada, takže se pak dařilo i individuálně o něco více. S velkým náskokem se vyhrála základní část a očekávání byla vysoká, ale bohužel jsme v play-off na výkony z dlouhodobé části nenavázali. Vypadli jsme v semifinále s Kladnem, které naopak postoupilo do extraligy,“ sděluje jihlavský rodák.

Již po extraligové sezoně se Lukáš Anděl rozhodoval, zda v Dukle pokračovat nebo ne. Stejně tomu bylo i po ročníku 2018/2019, který se mu bodově tak vydařil. V obou případech se rozhodl nadále hájit jihlavský dres. Nyní už bylo jeho rozhodnutí jiné. „Jelikož byla po sezoně situace taková, jaká byla a byl vyhlášen nouzový stav, tak šlo všechno složitěji. Ze strany Dukly mi byla nabídnuta smlouva a jsem za to rád, ale bohužel jsme se nedomluvili na dalším pokračování a já se rozhodl zkusit něco nového, jiného a posunout se v kariéře o něco dál. Rozešli jsme se v dobrém a za to jsem jedině rád, protože nikdy nevíte, co bude dál. Možnost, že si za Duklu někdy v budoucnu ještě zahraju, určitě je,“ hlásí sympaticky odchovanec jihlavského hokeje, jenž míří do Pardubic, kde se opět setká s parťákem ze staršího dorostu 2012/2013 Janem Mandátem, dalším jihlavským odchovancem.

Bohužel, jak už to (nejen) v českých končinách bývá, když se nedaří, výrazně více se šíří různé pomluvy a nesmysly. Na sociálních sítích bylo často psáno, že Lukáše Anděla už za Duklu hrát nebaví, že je znuděný... „Samozřejmě, že se ke mně dostaly některé věci, které nebyly hezké a mrzelo mě to,“ povídá „Andy“, jenž nikdy nedával na odiv žádné okázalé a výrazné oslavy branek. Vstřelil gól, zaradoval se, splnil jako útočník svůj úkol a dál se soustředil na úspěch týmu. Jak v mládeži, tak poté v A-týmu. „Ale jak se říká, každý hráč musí unést kritiku na svoje jméno, protože nikdy se nebude dařit každou sezonu tak, jak byste si představovali,“ přemítá hráč, který v Dukle nastupoval s číslem 20. „Každopádně, letošní sezona mě hodně mrzela a byla velkým zklamáním. Navíc tohle nikdo před sezonou vůbec nečekal, právě proto bylo vše horší. Během sezony 2019/2020 se nám nedařilo navázat na výkony z předchozích sezon a nedokázali jsme se ani dostat do nějaké větší herní pohody a formy, kdy by se začalo dařit výsledkově nebo individuálně. I tak ale pro mě byla celá sezona velkou zkušeností do budoucna. O to více mě motivuje posunout se dál,“ ví moc dobře, že kariéra sportovce není spojena jen s úspěchy.

Během sezony v červenožlutém dresu bude mít na co vzpomínat. Za A-tým odehrál 319 utkání (třetí nejvyšší číslo ze všech hráčů sezony 2019/2020), ve kterých zaznamenal 52 branek a 89 asistencí. Podobnou bilanci byste hledali třeba u hokejisty na přelomu třicítky, nikoliv u dvaadvacetiletého hráče. „V Dukle jsem zažil pět sezon, což není málo a mám na co vzpomínat. Byly to krásné roky. Poznal jsem tu spoustu lidí, ať už spoluhráčů nebo lidí, co se kolem hokeje točí a musím říct, že jsem tady byl spokojený a užíval si to,“ těší Lukáše Anděla a stejně tak, když přijde řeč na dlouholeté parťáky a dobré duše týmu Bohuslava Tománka a Jindřicha Hurdu. „Jak jsem je poznal, tak musím říct, že to jsou perfektní lidi a pro hráče udělali vždy to, co bylo potřeba. Za to bych jim chtěl poděkovat, protože tuhle práci nikdo nevidí,“ povídá upřímně a děkovně.

Stejně tak upřímná jsou jeho slova na rozloučení s Duklou Jihlava: „Na závěr bych chtěl poděkovat celé organizaci za krásné zážitky a zkušenosti, které jsem zde mohl získat. Děkuji fanouškům za jejich podporu a přeju celé Dukle hodně úspěchů v příštích sezonách, ať se jí daří. Doufám, že se jí podaří dostat v nejbližší době zpátky do extraligy, protože si to zaslouží,“ loučí se Lukáš Anděl.

Lukáši, také děkujeme a přejeme i tobě hodně štěstí a úspěchů v kariéře a osobním životě!

Sdílejte článek