Zavřel jsem oči a vypálil, popsal svůj vítězný gól Jiří Jantovský

02.10.2003 / Eva

Zápas chudý na góly, ovšem velmi bohatý na vyloučení, viděli ve středu diváci na berounském zimním stadionu. Hlavní sudí Pavel Hodek z Prahy se totiž rozhodl, že oba týmy budou hrát přesně tak, jak on bude pískat a to znamenalo v podstatě nehrát vůbec. Konečné číslo, které určovalo počet vyloučených pak jen těsně nestihlo dosprintovat ke třicítce a zastavilo se na osmadvaceti.
Jihlavští hokejisté dobře věděli, že je nečeká procházka růžovou zahradou. Letošní Berounští Medvědi totiž s těmi loňskými nemají téměř nic společného. „Beroun snad kompletně změnil kádr. Když jsem viděl ty mladé kluky při rozbruslení, bylo mi jasné, že to bude hodně těžké utkání. Byli rychlí, nepříjemní a dohrávali všechny souboje. Škoda, že nás rozhodčí nenechal hrát, myslím, že to mohl být docela pohledný hokej,“ složil soupeři poklonu útočník Jiří Jantovský. Právě on se nakonec stal jediným úspěšným střelcem celého souboje. V 18. minutě se parádně trefil do pravého horního růžku Kopřivovy branky. „ Myslím, že jsem ho dal při přesilovce, i když jistý si tím nejsem. Chvílemi jsem totiž ztrácel přehled o tom, jestli zrovna hrajeme přesilovku, nebo oslabení. Měl jsem před sebou jednoho z berounských hráčů a věděl jsem, že ho neobjedu, tak jsem zavřel oči a vypálil. Naštěstí to tam padlo,“popsal rozhodující moment šťastný střelec.

Radost z dalšího zisku tří bodů měli pochopitelně i ostatní členové Dukly Jihlava. Některým však vítězný pocit přeci jen poněkud kazilo zranění. Jedním z nich byl například obránce Pavel Staněk. „ Hodnotit můžu tak akorát první třetinu, pak jsem musel ze zápasu odstoupit,“ smutně konstatoval jednadvacetiletý bek. „ Dostal jsem u mantinelu ránu, hned potom se mi zatočila hlava a udělalo se mi špatně. Navíc mám něco s malíčkem na ruce, asi budu muset na rentgen,“ vypočítával všechny své šrámy. Ze zranění svého svěřence neměl pochopitelně radost ani kouč Petr Fiala. „ Už takhle máme málo obránců a dnes jsme ještě o dva možná přišli. Pavel Staněk má slabší otřes mozku; chvilku dokonce ani nevěděl, že je v Berouně. Druhým marodem je pak Martin Lupač. Jeho koleno by snad ale mělo být do příštího utkání v pořádku. Uvidíme.“ Také Pavel Staněk se ale chystá na led už v sobotu proti Opavě. „ Já myslím, že to bude dobrý. Už teď je mi mnohem líp,“ říkal odhodlaně mladý obránce. Poslední slovo ovšem budou mít v tomto případě určitě tak jako tak lékaři.

Tři body za hubené vítězství 1:0 byly nakonec vykoupeny jedním otřesem mozku a naraženým malíčkem Pavla Staňka, tržnou ránou v obličeji Petra Altrichtera a zhmožděným kolenem Martina Lupače. „ Jsme rádi, že máme to utkání za sebou,“ oddechl si zhluboka jihlavský kouč Petr Fiala.