Jsem rád, že jsem se vrátil do Jihlavy

Jak je stará dcerka?
Jsou jí 2 roky. To je nádherný věk. Teď navíc za měsíc čekáme dalšího potomka, takže se všichni už moc těšíme.

Opavu jste porazili 4:1, jak se vám po svátcích hrálo?
Předvedli jsme skvělý výkon. Hráli jsme na 4 lajny a nemám nic závažného, co bych mohl naší hře vytknout.

V zápase se stalo skutečností to, co očekávali fanoušci Dukly od začátku sezóny - nastoupil i asistent trenéra a bývalý kapitán Dukly Petr Vlk. Jak se projevila jeho přítomnost na ledě? S kým hrál?
Chodil na led s Říhou a Mokrejšem. Hráli velmi dobře, stejně jako celé mužstvo a dali 2 góly. S příchodem Petra určitě posílil náš útok, jelikož je velmi zkušeným hráčem.

Mluvil jsi o Petru Mokrejšovi - jak to vypadá s jeho účinkováním v Dukle?
Jezdí jenom na zápasy, ale myslím si, že sezónu nejspíš dohraje v Jihlavě - ve Zlíně nedostal moc příležitostí ukázat, co umí.

A jak jsi na tom ty se smlouvou v Jihlavě? Jak ses do Jihlavy dostal?
Po minulém ročníku 1. ligy mě kontaktovalo jihlavské vedení, jestli bych nechtěl hrát v Jihlavě. Jelikož z Jihlavy pocházím, souhlasil jsem, ale byl jsem pod smlouvou s Třebíčí. Rozešli jsme se s tím, že se musí domluvit funkcionáři obou týmů. Až po začátku ročníku mi zavolal pan Čapek, že jsem v Dukle na 30 dnů na hostování výměnou za Jardu Suchana. Moje hostování bylo dále prodlouženo, ale celá věc myslím ještě není uzavřená - kluby se musí dohodnout do konce ledna…

Pocházíš z Jihlavy. Kterými mužstvy jsi prošel, než ses vrátil zpátky domů?
Za Jihlavu jsem hrál i krátce extraligu, ale v 19-ti letech jsem odešel do Opavy. Hrál jsem baráž za Kadaň a pak jsem zamířil do Znojma, které tehdy hrálo ještě 2. národní ligu. Z ní jsme postoupili do 1. ligy. Za Orly jsem hrál ještě v baráži s Opavou. Poté jsem zamířil do Chomutova. Tam jsem byl díky zdravotním problémům 3 měsíce mimo hru, ale i tak to byla poměrně dobrá sezóna. V další sezóně se začali preferovat hráči z Chomutova, a tak jsem rád kývl na nabídku Třebíče. Navíc jsem se chtěl vrátit na Vysočinu. A po dalších více než 3 sezónách jsem opět nastoupil za Duklu.

V kterých klubech se ti líbilo nejvíc?
Pokud pominu Duklu, tak určitě rád budu vzpomínat na angažmá ve Znojmě a v Třebíči. Jihlavští fanoušci to možná neuslyší zrovna moc rádi, ale to byly bezvadné hokejové roky.

Jak se vůbec díváš na rivalitu třeba mezi kluby z Vysočiny?
Vzájemné soupeření je přirozené, ale myslím si, že je mnohem víc mezi fanoušky, než mezi hráči. Ale není to jenom ve sportu. Je to dáno již z dřívějších dob, kdy Třebíč vždy tíhla spíš k Brnu než k Jihlavě. Teď, když hrají společnou soutěž, je to ještě výraznější.

Třebíč střídá dobré sezóny se špatnými. Čím to je způsobeno? Je to i vyrovnaností soutěže?
Je fakt, že až na Kladno, je prvních 6 až 7 mužstev velmi vyrovnaných. Je to hodně o tom, jak se mužstvo chytí hned ze začátku. Tříbodový systém je bezvadný v tom, že uděláte šňůru 5-ti vítězství a stoupáte vzhůru. Ale pokud se vám něco podobného nepodaří, můžete úplně stejně rychle klesat. Loni jsme sami byli překvapení, jak se nám dobře liga rozjela - chytili se oba gólmani a hráli jsme skvěle. Byla škoda, že jsme měli tak malé cíle - poté, co jsme se dostali do semifinále s Duklou zavládlo v klubu uspokojení se sezónou a po prvním prohraném zápase jsme se již nedokázali chytit. Letos to má Třebíč těžké - obměnila se velká část kádru včetně jednoho z brankářů. Standa Neruda navíc občas nechytal úplně optimálně a pustil nějaký laciný gól.

Ligu jasně vede Kladno - v extralize je již na 99% jistý Havířov, jako účastník baráže. Myslíš si, že to nejvyšší soutěži nějak škodí, když je v ní tým jako je právě Havířov?
Je to určitě ostuda. Snižuje to úroveň celé extraligy. Kdyby hrál Havířov v 1. lize, tak se pohybuje kolem 6. místa. Doufám, že v soutěži uspěje tým z 1. ligy.

Jaké jsou ambice Dukly?
To je otázka pro vedení, ale myslím si, že finále by bylo vynikající. Bude to ovšem těžké, neboť týmy, které se do play-off probojují budou chtít také dojít co nejdál. Hovořil jsem i o vyrovnanosti soutěže - ve vyřazovací části se taky projeví. Chceme skončit po nadstavbě co nejvýš - snad to bude druhé místo, ale úplně stejně můžeme klesnout i na čtvrté. Možná se to nezdá, ale domácí prostředí nemusí být vždy výhodou, ale být druhý nebo třetí je dobré hlavně kvůli soupeři v prvním kole. Týmy na sedmém nebo osmém místě jsou lehčími protivníky než ze čtvrté nebo páté příčky. Věřím tomu, že máme na to, probojovat se až do finále.

Díky za rozhovor

Sdílejte článek