Zachrla: Naše práce ztrácela smysl

21.12.2007 / Eva Streichsbierová, MF Dnes

Jihlava - Pro někoho jsou srabi, kteří nebojovali déle, jiným jejich rezignace udělala radost, další jsou zklamaní a někteří se snaží jejich překvapivý krok pochopit. Oba se pustili v Dukle Jihlava do práce, která jim nečekaně brzy zhořkla.

Na úterním zasedání zastupitelstva počkal šéf jihlavského hokejového klubu Jan Zachrla do chvíle, kdy radní schválili mimořádnou dotaci ve výši 5,3 milionů korun, pak si vzal slovo a oznámil, že k poslednímu prosinci letošního roku končí. Druhý den se veřejnost dozvěděla tu samou větu také z úst sportovního manažera Petra Kaňkovského.

„Přijde mi zbytečné být někde, kde nemůžu vykonávat to, proč jsem přišel,“uvedl osmatřicetiletý jihlavský rodák, který ještě na jaře působil v týmu jako hráč.

Znamená to, že představy, s nimiž jste do funkcí vstupovali, byly mylné?
Kaňkovský: Dostal jsem za úkol poskládat A-tým tak, aby měl výsledky. Za to jsem nesl odpovědnost. Teď jsem ale ztratil možnost mít na tohle všechno vliv.
Zachrla: Pokud je systém nastavený tak, že všechny nápady musí jít přes určitý subjekt, a ten pak řekne ne, ztrácí práce smysl. V té chvíli je funkce jednatele Dukly úplně zbytečná.

Tím určitým subjektem myslíte dozorčí radu?
Zachrla: Ano, přes tu musely projít v podstatě všechny věci. Samozřejmě něco bylo také jenom v mojí kompetenci, ale nebylo toho moc.

Vy jste na začátku nevěděl, jak to bude fungovat?
Zachrla: Ne, a ani mě nenapadlo, že by to takhle mělo být. Existovaly pouze dvě varianty, buď se podvolím a nebo odejdu. Rozhodl jsem se odejít.
Kaňkovský: To ale nebylo ze dne na den, šlo to postupně. Najednou jsem měl dělat tohle takhle a tohle obráceně. A to už se samozřejmě neztotožňovalo s mým přesvědčením.

Říkáte, že tlak přicházel postupně, jinými slovy - nejprve vám do toho nikdo nemluvil?
Kaňkovský: Na začátku sezony bylo všechno v pořádku, k ničemu neměl nikdo výhrady. Alespoň tak nám to bylo prezentováno. Pak ale přišla výměna trenéra a jelikož ti lidé, které bychom chtěli, nám řekli ne, souhlasil jsem s nabídkou Honzy Zachrly, že to vezmu já. A dozorčí rada to schválila. Opět bylo všechno v pořádku.

Jenomže po dvou vítězstvích přišla série porážek...
Kaňkovský: Přesně tak, najednou se nám chvíli nedařilo a všechno bylo špatně. Otočilo se to tak rychle, že jsem měl vlastně zakázáno na střídačce být. Musel jsem okamžitě skončit, což se pak také stalo.

Takže váš konec v roli trenéra zařídila dozorčí rada?
Kaňkovský: Ano, tak to bylo. Oni si to přáli.
Zachrla: Trvali na tom, že kumulace funkcí není možná a proto musí Petr s trénováním skončit.

Ale jejich verze v médiích byla taková, že se tak rozhodl jednatel klubu, že jsou tímto krokem naprosto překvapeni...
Kaňkovský: Z toho jejich prohlášení jsem pak byl zase hodně překvapený já.

Bylo vám líto, že jste musel ze střídačky pryč?
Kaňkovský: Šel jsem do toho s tím, že vydržím maximálně do konce sezony. Měli jsme naplánováno, že pokud by jeden z trenérů, které jsme si vytipovali, mohl přijít, tak bych mu místo hned přepustil. Ale v tomhle případě, kdy jsem musel odejít na přání někoho, tak to mě mrzelo strašně moc. Už kvůli klukům. Všechny tyhle změny nejsou pro tým dobré.

Když se vrátíme na úplný začátek. Nabídku na práci sportovního manažera v Dukle jste přijal přesto, že jste věděl v jaké situaci se kádr po loňské sezoně nachází...
Kaňkovský: Šel jsem do toho, protože mě Honza Zachrla přesvědčil tím, jak to tady chtěl dělat. Přišlo mi, že je na to sám a chtěl mu pomoct.

Nelitujete teď svého tehdejšího rozhodnutí?
Kaňkovský: Ne. Samozřejmě jsem si plánoval, že to bude na delší dobu. Chtěl jsem, aby se tady úroveň hokeje pozvedla. Tím ale nechci říct, že když teď my dva odcházíme, že se to nepovede. To vůbec ne.

Takže nemáte jednateli za zlé, že vás tehdy přemluvil?
Kaňkovský: Absolutně ne. Člověk se vždycky rozhoduje sám. Nikdy bych to nikomu nevyčítal.
Zachrla: Musím říct, že já mám špatný svědomí a budu ho mít, protože Petr je Jihlavák a bude to mít tedy podstatně těžší. To mě mrzí.

Na začátku jste měli tři hráče pod smlouvou. Věděl jste, kolik peněz můžete za nákup hráčů utratit?
Kaňkovský: Určitě. Zeptal jsem se, s jakým balíkem můžu pracovat a do toho jsem se musel vejít. Stavěl jsem většinou na hráčích, které jsem znal. Všechna tahle rozhodnutí schvalovala dozorčí rada a řekla, že je to v pořádku.

Tehdy vám do věcí nezasahovala?
Kaňkovský: Ne. Všechny hráče jsem si sháněl sám a za všechny tedy beru odpovědnost. Nemůžu říct, že by tady byl některý hráč proti mé vůli.

A v poslední době tomu bylo jinak?
Kaňkovský: Dostalo se to až do takového stádia, že mi začali říkat, kdo by tady měl být.

To je v kompetenci dozorčí rady?
Kaňkovský: Já opravdu nevím co je vlastně v pravomoci těch lidí. Jestli mohou nějak zasahovat do kádru nebo ne. Jejich názor jsem respektoval. Nejsem ten, který by dělal revoluci.
Zachrla: V její kompetenci je kontrolování finanční stránky klubu. Hráč může být obchodovatelný, a třeba i dost výhodně pro Jihlavu, ale pokud dozorčí rada řekne ne, tak pak ten obchod neproběhne.

Došlo někdy k situaci, že byste nějakého hráče chtěli a dozorčí rada ho zamítla?
Kaňkovský: Nedávno jsme měli možnost pořídit za slušné peníze hráče, který měl vyšší hodnotu. Myslel jsem si, že je to pro klub výhodné, ale už jsem neměl vliv to dotáhnout do konce. Dozorčí radě se nelíbil.

Hodně lidí si stěžuje, že v týmu chybí nějaká pořádná hvězda...
Kaňkovský: Musíte vycházet z toho, co máte za peníze, plno lidí neví, v jakých částkách se ti hráči pohybují. V Jihlavě prostě peníze nejsou.
Zachrla: A nejsou ani dobří hráči, na tom trvám. Takoví, aby zapadali do naší představy o týmu. Další věc je ta, že já prostě odmítám nějakého hráče přeplácet, pokud nejsem přesvědčený o tom, že bude přínosem.

Neustále jste opakovali, že tenhle tým má na víc...
Kaňkovský:Já jim věřím pořád, to myslím vážně. Podle mě je tenhle tým charakterově dobrej. Jasně, asi nemáme na to, abychom soutěž vyhráli, ale už je tady plno kmenových hráčů, se kterými se dá pracovat. V tuhle chvíli jich máme patnáct. A já klukům strašně moc přeju, aby se jim dařilo, aby klub fungoval, aby to všechno dobře dopadlo.

Podle toho co říkáte jste na Duklu nezanevřel...
Kaňkovský: To ani nejde. Já jsem jenom uvolnil místo pro toho, kdo bude umět v těhle podmínkách pracovat. Každý má nějaké mantinely, které ho ohraničují a pro mě prostě skončily v tuhle chvíli.

A už máte jasno v tom co budete dělat?
Kaňkovský: Půjdu si hledat práci.

Nebojíte se, že vás fanoušci označí za zbabělce? Odešli jste uprostřed sezony...
Zachrla: Já prostě nejsem typ člověka, který by byl jenom loutkou a snášel všechno. Jsou věci, přes které se nemíním přenést.

Jak těžké bylo třeba shánět sponzory?
Zachrla:Hodně těžké. Kolikrát jsem dlouho sháněl na firmy kontakty, a když jsem se pak s nimi konečně spojil, slyšel jsem jenom - Dukle nikdy nic. To nebylo příjemné.

Co jste jim vlastně nabízel?
Zachrla:Prezentaci na základě tradic, vize a na mládeži. Bohužel víc toho nebylo. Tohle je obchod, firma vám nebude dávat peníze do klubu jenom z nostalgie.

Bude vám vůbec něco z Jihlavy scházet?
Zachrla: Budou mi chybět někteří lidé, kteří mají dobré srdce a myslí to s klubem dobře. Třeba z dozorčí rady byli takoví paní ředitelka Prokešová a inženýr Coufal. Ale i spousta dalších. Prostě někdy bylo v Jihlavě příjemně, jindy méně.