Extraligové posily se v jihlavském útoku neztratily

03.11.2003 / Eva

Podruhé za sebou cestovala v první hokejové lize Dukla Jihlava na led soupeře. Sever Čech však tentokrát vyměnila za sever Moravy. Také síla soupeře měla být odlišná. Zatímco ve 13. kole jí čekal souboj se čtvrtými Ústeckými Lvy, tentokrát přijela měřit síly s předposledním Havířovem - a v jejím dresu se objevily hned dvě nové tváře.

Doma museli jihlavští trenéři nechat dvojici útočníků. Ladislavu Rytnauerovi zabránila v odjezdu na zápas chřipka a Zbyňku Skleničkovi vystavil stopku druhý vyšší trest. Jejich místa však nezůstala prázdná.
Ze Sparty si Dukla půjčila nadějného juniora Jakuba Šindela. „Dozvěděl jsem se to v pátek večer. Měla to být jakási oplátka za půjčení tří jihlavských hráčů. Samozřejmě jsem to přivítal, je to pro mě další příležitost zahrát si mezi dospělými,“ říká syn někdejšího reprezentačního gólmana Jaromíra Šindela. Jihlavští trenéři pro něj měli připravený dres s číslem 12 a místo ve druhém útoku vedle Petra Altrichtera a Jiřího Jantovského. „Ze začátku jsme se sice chvilku hledali, ale pak už to myslím šlo. Vypracoval jsem si i několik šancí a jsem docela spokojen,“ hodnotil Šindel junior kladně svůj výkon. Spolupráci s ním si pochvaloval i Petr Altrichter. „Myslím, že do našeho útoku docela rychle zapadl. Je to šikovný kluk, umí přihrát i vystřelit. Podle mě má před sebou slibnou budoucnost.“ Ve středečním zápase s Hradcem se ale nadějný mladík v jihlavském dresu určitě neobjeví. „Jedu teď na turnaj „dvacítek“,“ vysvětuje Šindel. Pozděšímu opětovnému startu v jihlavském dresu se ale nebrání. „Pokud o mě potom Dukla projeví zájem, tak určitě nabídku hrát za ní rád přijmu. Někde jsem slyšel, že první liga nemá příliš vysokou úroveň, ale s tím rozhodně nesouhlasím. Podle mě je tahle soutěž hodně kvalitní.“

Druhým novicem v kádru Dukly byl vítkovický útočník Aleš Padělek. I když v jeho případě šlo spíš o znovuobnovenou premiéru. „Ve Vítkovicích se mi teď příliš nedařilo, a tak jsem poprosil manažera Jihlavy (pozn.: tím není nikdo jiný, než jeho otec), jestli bych si nemohl zahrát za Duklu,“ usmíval se třiadvacetiletý forvard. „Strašně jsem se na ten zápas těšil a prvních několik minut jsem byl hodně nervózní. Pak to ale ze mě spadlo a hrálo se mi dobře.“ Aleše Padělka zařadili jihlavští trenéři do třetího útoku k Petrovi Kaňkovskému a Vladimíru Říhovi a jeho „třináctka“ byla na ledě rozhodně vidět. Nejvíce pak v 53 minutě, kdy ujel po pravé straně kluziště a přesnou střelou rozhodl o tom, že se bude v Havířově prodlužovat. „Viděl jsem, že Falter vyjel z branky a všiml jsem si volného místa v jeho postoji. Vždycky to takhle dělá ve Vítkovicích na tréninku a vždycky mu dám gól,“ smál se úspěšný střelec čtvrtého jihlavského gólu. Znalost spoluhráčova slabého místa tedy přinesla Dukle vyrovnání a později i bodový zisk.
V případě Aleše Padělka je možnost, že by se ve středu objevil na ledě Horáckého zimního stadionu, podstatně vyšší než u Jakuba Šindela. „ Nevím, jak to bude. Ve Vítkovicích mám totiž odehráno už 14 zápasů a pokud mě tedy v dalším kole postaví, tak už bych přijet nemohl. V opačném případě ale přijedu moc rád,“ nebránil se v žádném případě dalšímu startu za Jihlavu vítkovický útočník. ( poz. red.: v nedělním souboji Vítkovic se Znojmem nakonec Aleš Padělek nenastoupil ).

Dukla Jihlava si nakonec z Havířova vezla zpět na Vysočinu dva body. Na začátku třetí minuty prodloužení se totiž za záda domácího brankáře Faltera trefil Petr Altrichter. „Ani nevím, jestli se ten puk ke mě odrazil, nebo mi ho přihrál Čagi, ale najednou jsem byl sám před gólmanem, a tak jsem vystřelil,“ popsal stručně rozhodující moment utkání úspěšný střelec, kterému však k úplné spokojenosti chyběl ještě jeden bod. „Havířov hrál v hodně silné sestavě a dá se říct, že dva body jsou tedy úspěchem. Já si ale myslím, že jsme si měli odvézt všechny tři. Určitě to nebylo nereálné.“